Jste zde: Ledviny.cz DiskuzeMůj příběhVlákno Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

MUDr. Roman Kantor

MUDr. Roman Kantor

21. 3. 2011, 16.26

Zasláno dopisem dne 17. 3. 2011:

Vážený pane řediteli,

dovolte, abych vyslovil velký dík a uznání Vašemu Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne. Ač jsem z Prahy, při mé návštěvě na Slovensku – na Oravě – vypověděl můj organizmus na plné čáře své funkce a RZS mě v kritickém stavu převezla do 8km vzdálené nemocnice v Dolnom Kubíne. Pobyl jsem týden na JIP a díky erudici lékařů a technice jsem se vrátil do života. Jedinou vadou bylo to, že ledviny jako jediný orgán nenaskočily a já musel podstoupit dialýzu. První návštěvu jsem pro celkový stav skoro nevnímal, ale počínaje druhou návštěvou Dialyzačního centra jsem již plně vnímal technické vybavení, ale co více, neobyčejně laskavý, profesionální přístup, ovzduší plné důvěry, s jakým jsem se za svých 50 let života ještě nesetkal. Celý team vedený špičkovou odbornicí, pani primářkou MUDr. Ivetou Bryjovou , šířil kolem sebe naději ve zlepšení zdravotního stavu, přístupným způsobem všechny zaměstnankyně odpovídaly na otázky, průběžně informaly, co a proč právě dělají, staraly se o maximální pohodlí a spokojenost po celou dobu dialyzačního procesu a úsměv jim stále rozzařoval tváře. Ne, nebylo to chování jen vůči mně, novému pacientovi, ale i ostatní „staří pacienti“ byli zahrnuti stejnou péčí, bylo vidět, jak všem záleží na zlepšení zdraví každého nemocného a tam, kde dialýza se stala nedílnou součástí životního režimu, usilují se o co největší zpříjemnění chvil v centru. Připadal jsem si jako součást jedné velké rodiny…

A jak můj příběh skončil? Ledviny obnovily svoji funkci, vše se upravilo do normálního stavu bez nutnosti dalších dialýz, kterých jsem podstoupil deset. Pocit nevýslovného štěstí z nalezení ztraceného zdraví a vědomí, že jsem našel nové přátele, výborné lidi, z řad pracovníků dialyzačního centra, mě naplňuje optimismem do budoucna. Vždy, když má cesta povede přes Dolný Kubín, vím, že mám koho pozdravit a i kam zaskočit na kus řeči. Pro mne je to příběh se šťastným koncem, o který jsem se s Vámi rád podělil.

Váš vděčný Ing. Zbyněk Šklubal

RE: Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

10. 4. 2011, 18.20

Ja sa chcem takisto poďakovať dialyzačnému stredisku v Dolnom Kubíne. Od iných dialyzačných stredísk sa odlišuje najmä rodinnou atmosférou a individuálnym prístupom sestier, čo je na iných strediskách skôr vzácnosťou. To je ešte naviac plus k profesionálnemu a odbornému prístupu s kvalitným vybavením. Som tu veľmi spokojný a vedomý si určitých rozdielov v prospech práve tejto dialýzy, keďže som ich už za moje obdobie takmer 10 rokov navštívil viac. Chcem sa poďakovať najmä sestrám, menovite Andrejke Klokočíkovej, Katke Rumlovej a ostatným za vynikajúco odvedenú prácu a takisto aj pani primárke Ivete Brýjovej, ktorá sa snaží pre pacientov urobiť všetko, čo je v jej silách. Radovan

RE: Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

30. 5. 2011, 09.50

Vážený pane inženýre, omlouvám se, moje reakce není na Vaše poděkování ale na Vaše jméno. Protože sháníme dohromady třidu 9.B, která chodila do ZDŠ K.V.Raise (konec docházky 1974), zadala jsem jméno a příjmení shodné s Vaším v naději, že bych ho tak mohla najít (ročník nar. 1960–1961). Z vyhledavače vyskočilo Vaše poděkování dializačnímu centru. Vy jste ing. a co se pamatuji, náš spolužák mluvil o medicíně. Asi Vám připadne velmi krkolomné, takovéto pátrání, ale člověk by mě využít všechny dostupné a legální možnosti, k dosažení cíle :-) tak se snažím. Pokud, by se jednalo o Vašho příbuznému, dovoluji si Vás požádat o předání tohoto vzkazu, resp. této reakce a pokud by měl zájem, nechť se přihlási na „Spolužáky“. Nebo mi odpoví přes Vás tady. Děkuji s pozravem
Maria Stejskalová (roz.Hejzlarová)

RE: RE: Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

1. 6. 2011, 15.14

oprava: konec docházky 1976

RE: Poděkování Dialyzačnímu centru v Dolnom Kubíne

Jana Demeterova

Jana Demeterova

8. 8. 2016, 23.54

Dobry den
Mojmu priatelovi pracuju oblicky na 14 % zijeme v anglicku a este stale cakaju je to hrozne … chodi uz na dialyzacne oddelenie ale len mu beru krv … o 2 tyzdne by mala uz k nam prist doktorka ze vraj nam chce vsetko povedat co sa tyka dialyzi…
Priatel ma 46 rokov .. je velmi unaveny ..


Bývalá diskuze na blueboard.cz