účinnost peritoneální dialýzy

Dobrý den.
K prvnímu dotazu: Je pravda, že při peritoneální dialýze se hladina kreatininu příliš neřeší. Hladina kreatininu v krvi sama o sobě není ukazatelem funkce ledvin ani účinnosti dialýzy. Proto i dobře dialyzovaný pacient na peritoneální dialýze může hladinu kreatininu takto vysokou.
K druhé části dotazu: přítomnost otoků a vysoký krevní tlak spolu s velkou únavou jsou známkami nedostatečné dialýzy nebo nedostatečné spolupráce. Otoky svědčí pro převodnění. Je nutno se podívat, zda pomocí zvýšení dávky furosemidu lze zvýšit objem moči, pokud ne, je nutno omezit příjem soli co nejvíce a tekutin na 1–1,5l a jako poslední krok zvýšit ultrafiltraci při peritoneální dilaýze buž změnou roztoků a nebo změnou schématu výměn. Teprve po dosažení suché váhy lze očkávat pokles tlaku. Někdy je nutno navýšit léky na snížení krevního tlaku.
Vzhledem k celkové únavnosti je nutné se ptát, zda je dobře kontrolován krevní obraz – doporučená hladina hemoglobinu je 110–120. Léčba erytropoetinem je indikována při poklesu hemoglobinu pod 90. Dále je nutno vědět, zda peritoneální dilýza je účinná – tedy zda Kt/V při automatizované minimálně 1,7 a týdenní klearance kreatininu nejméně 45 litrů. Tyto hodnoty jsou vypočítávány ze sběru moči a dialyzátu a vzorku krve. Parametry účinnosti dialýzy jsou hodnoceny nejméně jednou za 3 měsíce u stabilních pacientů, při poklesu diurézy nebo změnu stavu i častěji.
Pokud je peritoneální dialýza neúčinná a navýšení její dávky spolu s dosažením suché váhy nevedou ke zlepšení, je nutno zvážit přechod na hemodialýzu.

PS: toto vlákno navazuje na dotaz v poradně. Určitě zkušenosti pacientů a zdravotníků, jak dosáhnout dobré domácí dialýzy mohou pomoci ostatním

Aktívne pracujúcemu človeku nestačí liečba erytropoetínom až po poklese hemoglobínu pod 90.

souhlas