Jste zde: Ledviny.cz Poradnasrdeční selhání

srdeční selhání

Dostala jsem na kardiologii nasazeny tri leky Rosucard, Tritace, Godasal. Jsem trikrat tydne dialyzovana, nemocim. Precetla jsem si, ze ani jeden se nehodi pri dialyze. Co delat? Jak lecit nemocne srdce, kdyz ledviny nefunguji? Bylo mi receno, co nejdrive transplantovat. Bohuzel lekarky na dialyze me po 5 letech z transplantacniho programu vyradily. Umrit?

MUDr. Roman Kantor

MUDr. Roman Kantor

29. 07. 2012

Dobrý den, bohužel celá řada léků má ve své dokumentaci uvedeno, že se nemají používat při selhání ledvin. U některých léků je to pravda, u některých léků je to psáno z opatrnosti. Lék Rosucard má výslovně uvedeno, že je kontraindikován u těžšího selhání ledvin, lze jej nahradit jinými léky ze skupiny statinů, například léky obashující látku atorvastatin nemusí být redukovány. Tritace je možno podávat dialyzovaným pacientům v nižší dávce. Godasal má sice uvedeno v příbalovém létáku, že je kontraindikován u selhání ledvin, ale studie prokazují, že v dnešní době dobře dialyzovaní pacienti nemají sklon ke krvácivým komplikacím, ale naopak k trombozám. Podávání kyseliny acetylosalicylové (Godasal) i ACE inhibitorů (Tritace) u pacientů se selháním ledvin a kardiovaskulárními komplikacemi je doporučováno (viz např. přehledný článek http://circ.ahajournals.org/…16/e114.full) Bohužel samotná transplantace není léčebnou metodou kardiovaskulárních komplikací. Transplantace sama o sobě nevyléčí ischemickou chorobu srdeční, ani srdeční vadu. Naopak, pokud je kardiální onemocnění závažné, může samotná trasnplantace pacienta ohrozit na životě, proto je zdravý kardiovaskulární aparát podmínkou zařazení pacienta do transplantačního programu.

Dobry den pan doktor, moj otec ma 85 rokov, nic ho neboli, ale mu zlyhavaju oblicky, mal by zacat chodit na dialyzu, ale ma slabe srdce – ma strojcek, chcem sa poradit, aky je vas nazor odbornika, co sa stane ak odmietne dialyzu, alebo by mal chodit na dialyzu? Dakujem

MUDr. Roman Kantor

MUDr. Roman Kantor

04. 08. 2012

Dobrý den, dialyzační léčba je doporučována pacientům, jejich funkce klesá pod hodnoty 0,17ml/s a mají uremické projevy, nebo mají funkci pod 0,1 nezávisle na projevech uremie. Samozřejmě se vždy jedná o doporučení lékaře a k zahájení léčby je nutným předpokladem souhlas pacienta. Pokud pacient nechce dialýzu, jsou mu vysvětleny možnosti tzv konzervativní léčby, tedy kontrola váhy pomocí omezení soli, tekutin, užíváním diuretik. Podle současných pozorování sice počet pacientů nad 80let na dialýze pozvolna přibývá, ale některé práce ukazují, že samotná dialýza u části těchto pacientů nijak neprodlužuje život ani nezlepšuje jeho kvalitu. Proto zahájení dialýzy musí vycházet s posouzení celkového stavu nemocného. Někdy doporučujeme u pacientů, kteří trpí řadou dalších závažných nemocí a objeví se u nich potřeba dialýzy, dialýzu vyzkoušet. Doporučuje se zkusit dialýzu 6 týdnů nebo 3 měsíce, poté zhodnotit, zda má pro nemocného přínos, zda jej příliš nezatěžuje a rozhodnout se, jak dál. Pacient má vždy právo dialýzu ukončit. Držím palce.

Dobry den pán doktor. Som dialiovaný pacient už dva roky. Po podaní dialízy mi býva špatne skoro až do druheho dna. Čím to vlastne je, že si to telo nevie zvyknut. Poom sa chcem opýtať čo je vyhodnejšie pre pacienta AV fistula, alebo kanyla. Za odpoved veľmi pekne dakujem.

MUDr. Roman Kantor

MUDr. Roman Kantor

02. 10. 2012

Dobrý den. Důvodů, proč je pacientovi po dialýze špatně je celá řada. Velmi záleží, s čím vším se pacient léčí. Víme, že dialýzu snášejí hůře diabetici, protože mají poruchu regulace krevního tlaku a prokrvení. Dále hůře snášejí dialýzu kardiaci – pacienti, kteří mají chlopenní vadu. Vždy je třeba pátrat po tom, jak se vyvíjejí krevní tlaky během dialýzy, zda je pacient převodněný a zda je dobře nastavena suchá váha. Suchá váha se nedá změřit jedním měřením, je to trochu umění ji správně určit. Když pacient málo jí, je třeba ji rychle snižovat, naopak, když se mu daří lépe, více jí, má nizké tlaky, je nutné suchou váhu zvyšovat. AV fistule je jednoznačně výhodnější než kanyla. Především proto, že pacienta neohrožuje infekcí. Umožňuje pacientovi běžnou hygienu a život bez větších omezení. Proto se vždy snažíme o AV fistuli jako první volbu. Bohužel pacientů se špatným stavem žil nebo těžkým srdečním selháváním přibývá a proto i přibývá pacientů, kteří jsou dialyzování přes permanentní dialyzační katétr. Z pohledu pacienta se může katétr zdát i jako pohodlnější řešení: při napojení nepociťuje bolest z jehel, během dialýzy má volné obě ruce. Přesto budeme ve většině případů se snažit o našití funkční AV fistule, protože pacienta ohrožuje méně než katétr.

Dobrý den,mamka dojíždí již 4,5roku na dialýzu. Měla problémy i s cévami DK, které jsou pravidelně kontrolovány na kontrolním Doppleru co půl roku. Nicméně v posledních měsících má mamka problémy s dýcháním, zvláště ve večerních hodinách, po 22hod. Jelikož pravidelně s přestávkami dostává erytropoetin, nepřičítám to problému s transportem kyslíku ve tkáních, takže se ptám – proč se mamka zvláště večer dusí, nemůže dýchat? Vodu na plicích nemá, jezdí 4 x týdně na dialýzu kvůli tomu. Takže kde je problém:?Mamce je 67let. Děkuji, Lenka

MUDr. Roman Kantor

MUDr. Roman Kantor

27. 12. 2013

Dialýza 4× týdně určitě neuškodí, ale není to standardní léčba. Jedním z důvodů, proč je přidána čtvrtá dialýza bývají velké váhové přírustky. Váhové přírůstky bývají větší u pacientů s žízní, u těch, co již nemočí. Přírůstek by měl v optimálním případě dosahovat 2,5% váhy pacienta – tedy kolem 2 kg. Někteří pacienti však nedokáží přes opakované poučení o dietních opatřeních tyto přírůstky mít pod kontrolou, a pak se setkáváme s přírůstky i 6 i více kg od minulé dilaýzy. Takový přírůstek samozřejmě vede k převodnění a dušnosti. Dalším důvodem je stanovení suché váhy, tedy váhy, se kterou pacient opouští dialýzu. Jde o to, aby pacient po dialýze neměl žádnou přebytečnou vodu. Léčba erytropoetinem zlepšuje krevní obraz, to ale automaticky neznamená, že pacient opravdu má hladinu hemoglobinu nad 100. Jindy dušnost a slabost bývá spojena s vysokou hladinou draslíku. Dalším faktorem může být hyperkinetická arteriovenózní fistule – tedy stav, kdy tepenno žilní spojkou, která je používaná k napojení dialýzy, protéká příliš mnoho krve – tedy kolem 1500 a více ml/minutu. To byly důvody dialyzační. Samozřejmě dušnost má celou řadu jiných příčin. Jako první je nutno myslet na onemocnění srdce – chlopenní vady, kardiální dysfunkce – lze odhalit pomocí echografického vyšetření. Dále ischemická choroba srdeční, plicní embolie, onemocnění průdušek a řada dalších. Rozhodně údaj o nočních dušnostech je nutno nejdříve řešit s lékařem na středisku a po vyloučení příčin spojených s dialyzační léčbou je nutno hledat pomoc dále.