Nové strategie pro delší přežití transplantovaných ledvin

Nové léčebné strategie posledních několika desetiletí vedly k tomu, že v současnosti až 95 % transplantovaných ledvin dobře funguje po dobu alespoň jednoho roku a průměrná životnost transplantovaného orgánu se pohybuje mezi 10 až 15 lety. Ačkoliv jde o velmi příznivý trend, stále dochází k vývoji dalších přístupů, které tyto výsledky mohou do budoucna ještě vylepšit.

Společná transplantace ledviny a kostní dřeně má slibné výsledky

Jedním z nejmodernějších přístupů, který má zajistit lepší přijetí transplantovaného orgánu, je spolu s ledvinou transplantovat také kostní dřeň dárce. Počáteční pilotní studie na celém světě ukázaly, že se jedná o velmi slibnou metodu. Transplantace kostní dřeně umožňuje příjemci orgánu lépe tolerovat dárcovskou ledvinu. Výsledkem je tzv. chimérismus, kdy má pacient dvě rozdílné kostní dřeně – vlastní a dárcovu. Pokud se cizí kostní dřeň úspěšně implantuje, tělo příjemce neidentifikuje dárcovský orgán jako „cizí“ a zvýší se tak pravděpodobnost, že pacient nebude muset užívat imunosupresiva k potlačení imunitní odpovědi příjemce, která by mohla vést k odmítnutí transplantovaného orgánu. Transplantace kostní dřeně však v současné době vyžaduje, aby pacient podstoupil radioterapii a léčbu cytostatiky, tedy postupy spojené s rizikem výskytu vedlejších účinků, což prozatím brání v širším použití této metody v klinické praxi.

Nové techniky pomáhají zlepšit výsledky transplantací

K dalším slibným přístupům, které zlepšují výsledky transplantací a mohou významně prodloužit život pacienta, patří zejména včasná transplantace, a to ještě před zahájením dialýzy. Také zchlazení ledviny od zemřelého dárce před transplantací nabízí významné zlepšení v zahájení funkce štěpu. Podobný účinek je možné pozorovat také u dárcovských ledvin, u nichž před transplantací proběhla mechanická perfuze (průtok krve orgánem). V budoucnu by mohly být také zajímavou alternativou xenografty, tedy transplantace tkáně jiného živočišného druhu – v současné době se vědci soustředí zejména na výzkum prasečích buněk.

Zdroj: www.sciencedaily.com/releases/2017/05/170529090008.htm