Sůl souvisí s poruchami imunity
Všeobecně je známa spojitost vyššího příjmu soli s rizikem vzniku vysokého krevního tlaku a následného nebezpečí poškození ledvin. Množství soli v naší stravě by však mohlo také souviset se stavy, kdy se imunitní systém vzbouří proti buňkám našeho vlastního těla.
Sůl a autoimunitní choroby
Výsledkem abnormální reakce imunitního systému jsou tzv. autoimunitní choroby, jako např. diabetes 1. typu, roztroušená skleróza, revmatická artritida a další. Ke zvýšení rizika vzniku těchto nemocí přispívá pravděpodobně také dědičnost, ale zásadní vliv mohou mít i jiné faktory jako např. prodělané infekce, kouření nebo výživa.
Nyní se vědci domnívají, že mají první důkaz, že se na vzniku těchto nemocí může podílet i množství soli v naší stravě.
Vědci vyšetřovali oblast imunitního systému, která souvisí s projevem autoimunitních chorob. Snažili se zjistit, jak vznikají lymfocyty Th17, což jsou tzv. pomocné T lymfocyty (Th lymfocyty), které produkují protizánětlivou látku interleukin 17. Identifikovali gen zapojený do procesu tvorby lymfocytů Th17. Jeho úlohou je zvyšovat vychytávání soli ze střeva. A v laboratorních podmínkách zjistili, že sůl potencuje produkci lymfocytů Th17.
Také myši krmené stravou s vysokým obsahem soli v rámci dalšího experimentu měly větší pravděpodobnost vzniku onemocnění podobného roztroušené skleróze.
Jeden z faktorů
Sůl by podle odborníků mohla mít podobný účinek jako dalších faktory vyvolávající autoimunitní onemocnění. Je však ještě příliš brzy, aby bylo možné interpretovat výsledky výzkumu a činit spolehlivé závěry o tom, co tato zjištění znamenají pro lidi s autoimunitními chorobami. Navíc v současnosti probíhají další studie u pacientů s vysokým krevním tlakem, který je také způsoben vysokým příjmem soli. Ty se pokoušejí zjistit souvislost mezi zvýšeným příjmem soli a autoimunitními chorobami.
