Zdravý životní styl

Fyzická aktivita dialyzovaných

Pod pojmem zdraví pacienta si už dnes nepředstavujeme jen diagnózu, předpokládaný vývoj onemocnění a jeho léčbu – jde o celkovou rovnováhu psychické a fyzické kondice zasazenou do určité sociální harmonie, která by měla umožňovat kvalitní a aktivní život člověka. I proto se možná někteří pacienti s lehčími diagnózami mnohdy cítí mnohem víc nemocní, než jejich kolegové s těžšími diagnózami či horší prognózou. Jejich „tajemstvím“ je přitom většinou jen vyrovnaný přístup k životu a snaha žít co nejaktivněji.

Pohybová aktivita rozvíjí fyzickou i psychickou stránku pacientovy osobnosti a vrací ho zpět do aktivního života. Zároveň upevňuje i sociální stránku kvality života, ať už kontaktem s ostatními zdravými i nemocnými sportovci nebo upevňováním hodnot, jako jsou zdatnost, soběstačnost, odhodlanost nebo kolektivní cítění.

Stejně jako je dnes samozřejmé indikovat již během léčby přiměřenou pohybovou aktivitu u postižení pohybového aparátu, mentálních postižení nebo k rozvoji ostatních smyslů při konkrétním smyslovém poškození, je i u vnitřně nemocných důležité jasně vysvětlit, že pohybovou aktivitu rozhodně nemají zakázanou.

Léčba samotná totiž zajišťuje pouze udržení životních funkcí, ale kvalita života závisí jen a jen na pacientovi. Proto je pohybová aktivita velice přínosná – je známo, že pohyb sám o sobě přináší tělu a mysli mnoho blahodárných účinků:

  • snížení krevního tlaku u pravidelně sportujících (s výjimkou silových sportů)
  • stabilizace a tvorba svalové hmoty
  • prevence úbytku kostní hmoty
  • zlepšení držení těla (zpevnění posturálního svalstva a vazů úponů velkých kloubů)
  • zlepšení stavu kardiovaskulárního systému (snížení rizika aterosklerózy, vzrůst kardio-respirační kondice)
  • zlepšení obranyschopnosti organismu proti infekcím (pokud nedochází k přetěžování organismu)
  • zvýšení počtu červených krvinek
  • zlepšení koordinace, motoriky a rovnováhy (ve vyšším věku prevence pádů)

Pravidelná pohybová aktivita s sebou přináší i zlepšení nálady, psychické odolnosti, výkonnosti, sebedůvěry a v neposlední řadě určitou formu sebepoznání. O vhodném typu a úrovni zátěže by se však pacient měl poradit s ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Nicméně ani lékař nedokáže vnímat signály těla tak dobře jako samotný pacient – právě ten musí dbát na to, aby nepřeceňoval, ale ani zbytečně nepodceňoval své síly.

Dialyzovaných i transplantovaných pacientů, kteří se pravidelně věnují nějaké pohybové aktivitě, je přitom čím dál tím víc – příkladem je třeba Sportovní klub dialyzovaných a transplantovaných (skdat.cz). Promluvit si o sportování s onemocněním ledvin můžete také s ing. Tomášem Dřevíkovským, který je i přes pětinásobnou transplantaci stále skvělým a aktivním plavcem a také pacientským poradcem webu ledviny.cz. (odkaz na poradnu p. Dřevíkovského)

Mohlo by Vás zajímat

Zeptejte se, poradíme

Nebojte se mluvit o zdravotních problémech, které souvisejí s ledvinami. Zeptejte se nás na to, co vás zajímá a my vám poradíme. Také se můžete podívat na odpovědi na otázky, které položili jiní už před vámi, nebo si přečíst příběhy našich pacientů.

Chci se zeptat odborníka B. Braun

Zeptejte se, poradíme