Vysoký krevní tlak a arterioskleróza

Hypertenze se projevuje postupným postižením arteriol. V lumen (průsvitu) cévy se ukládá hyalinní materiál a cévu postupně uzavírá (aterioloskle­róza, hyalinní skleróza). Rozvíjí se tak nedokrvení (ischemie) glomerulů, které může vést k jejich zániku. Progrese takových změn má obvykle za následek ledvinné selhání.

Pokud je hypertenze udržována v normě a její terapii je věnovaná dostatečná pozornost, nemusí dojít k rozvoji ledvinného selhání ani významnému poškození glomerulů. Špatně léčená či neléčená hypertenze, zejména v kombinaci s diabetem, o kterém je všeobecně známo, že urychluje postižení cév, vede velmi často k rozvoji ledvinné nedostatečnosti a následnému selhání ledvin.

K problematice hypertenze patří i tzv. maligní (akcelerovaná) hypertenze. Jde o stav charakteristický nevolností, zvracením, poruchou vidění, encefalopatií a bolestmi hlavy a diastolickým (spodním) tlakem nad 130 mmHg. Postihuje cévní systém dvěma mechanismy (edém a nekróza stěny cév) a často je komplikována trombózou (uzávěr sraženinou). Vyvíjí se buď z původní hypertenze, nebo přichází náhle na základě autoimunitního podkladu.

Infarkt ledviny

Infarkt ledviny je zapříčiněn embolem (vmetkem) do cévy, která vyživuje určitý oddíl ledviny. Původ embolu je většinou ve sraženině (trombus) v levém srdci nebo aortě (tyto tromby vznikají často na aterosklerotických lézích cévního systému u hypertoniků se silnou pokročilou aterosklerózou). Tímto vmetkem vzniká nekrotický okrsek ledviny. Pokud embolus ucpe přívodnou renální arterii, dochází k poklesu tlaku v cévním systému celé ledviny a aktivuje se tzv. juxtaglomerulární aparát, který se zvýšenou produkcí reninu postará o vzestup krevního tlaku. Zvýšení tlaku v řečišti protilehlé ledviny ovšem vyvolá reflexní zúžení jejích cév, čímž může dojít i k poškození ledviny embolií nezasažené.

S podobným jevem se můžeme setkat, je-li jedna ledvinná arterie utlačována nádorem nebo při traumatu v oblasti dutiny břišní.