Péče o cévní vstup

AV fistule

Obvykle nejméně zatěžujícím typem cévního přístupu pro hemodialýzu je AV fistule. Vyžaduje ale včasné plánování, protože po operaci musí spojka ještě minimálně 6 týdnů zrát. Založená AV fistule zvyšuje průtok krve žilou, která se v důsledku toho zvětší a zesílí. Dobře vyvinutá AV fistule je pro nemocného nejbezpečnější – má nejmenší výskyt trombózy (srážení krve) a infekčních komplikací.

Životnost AV fistule je dlouhá a vydrží opakované napichování jehlami po mnoho let, déle než ostatní typy cévních přístupů. Operace spojení žíly a tepny, nejčastěji na předloktí, se provádí z malého řezu v místním znecitlivění (bez celkové narkózy). Samotný zákrok lze provést při krátké jednodenní hospitalizaci. Více informací o AV fistuli naleznete zde.

AV graft

Pokud je cévní systém pacienta ve špatném stavu, lze mu místo žilní spojky voperovat trubičku ze speciální umělohmotné tkaniny. Takový typ AV spojky nazýváme graft. Lze ho použít pro opakované napichování jehlami, ale nemusí zrát jako AV fistule, proto je možné používat ho již po 2–3 týdnech od našití.

Ve srovnání s AV fistulí však provází graft více komplikací zejména infekční povahy a komplikace se srážením krve s uzávěrem, většinu z nich je ale možné řešit ambulantně. Dobře ošetřovaný AV graft vydrží i několik let. Více informací o AV graftu naleznete zde.

Zásady pro ošetřování AV fistule a graftu:

  • Před dialýzou vždy důkladně omyjte paži se spojkou teplou vodou a mýdlem; kůži kolem AV fistule lehce ošetřujte doporučenou mastí, neškrábejte ji.
  • Cévní přístup používejte jen pro potřeby dialýzy.
  • Chraňte cévní přístup před poraněním úderem, proříznutím (krvácení ze spojky připomíná tepenné krvácení).
  • Nevystavujte spojku zbytečnému tlaku (měření krevního tlaku, těsné náramky, hodinky, upnuté oblečení, spánek s rukou pod hlavou nebo pod trupem, zvedání těžkých předmětů apod.).
  • Pravidelně kontrolujte pulzaci AV fistule poslechem či pohmatem (zdravotnický personál kontroluje cévní přístup před každou dialýzou).
  • Obvaz nebo náplast po dialýze odstraňte do 6 hodin.
  • Jakékoli změny na spojce hlaste ošetřujícímu lékaři nebo sestře na dialýze.

Centrální kanyla / akutní katetr

V případech, kdy je nutno zahájit dialyzační léčbu bezodkladně, není možné čekat na přípravu arteriovenózní spojky, a cévní přístup se zajišťuje pomocí centrálního žilního katetru. Nejčastěji se volí místo vpichu na krku, v podklíčkové oblasti, případně v oblasti třísla.

Oproti AV fistuli je pacient více ohrožen kanylovou sepsí (odkaz), neboli infekční komplikací s teplotami a třesavkami. Je zde i vyšší riziko srážení krve s uzávěrem katetru mezi dialýzami.

Akutní dialyzační katetr je používán jako přechodné řešení nejdéle na 1–2 měsíce, delší aplikace je výjimečná. Více informací o centrálním katetru (kanyle) naleznete zde.

Zásady pro ošetřování centrální kanyly:

  • Udržujte čistotu a sterilitu.
  • Cévní přístup používejte jen pro potřeby dialýzy.
  • Chraňte kanylu před zalomením či posunutím.
  • Místo vstupu kanyly do podkoží ponechejte mezi dialýzami zalepené, správně převazujte podle instrukcí odborného personálu a sledujte známky možného zánětu.

Při podezření na infekci bezodkladně navštivte dialyzační centrum (zdravotnický personál kontroluje cévní přístup před každou dialýzou).

Permanentní katetr

U pacientů, pro které je stav žilního systému kontraindikací k vytvoření AV fistule i graftu, se přistupuje k použití permanentního katetru zaváděného buď chirurgicky nebo vpichem s vytvořením podkožního tunelu. Mezi vstupem do žíly a kožním výstupem je několikacenti­metrový úsek ukrytý v podkoží a výstup je opatřen kroužkem bránícím průniku infekce. Případné infekční komplikace nebo trombózy lze ve většině případů řešit ambulantně.

Při správném zacházení s katetrem vydrží tento typ cévního přístupu i několik let. Více informací o permanentním katetru (kanyle) získáte zde.

Zásady pro ošetřování permanentního katetru:

  • Udržujte čistotu. Přestože katetr je na infekci méně citlivý, manipulace má být prováděna za sterilních podmínek, včetně řádné dezinfekce, a ve sterilních rukavicích. Zdravotnický personál kontroluje cévní přístup před každou dialýzou.
  • Katetr používejte jen pro potřeby dialýzy.
  • Místo vstupu kanyly do podkoží ponechte mezi dialýzami zalepené.

Peritoneální katetr

Peritoneální katetr je vstup vedoucí přes břišní stěnu do břišní dutiny. Je z měkkého materiálu, který nedráždí tkáně a může zůstat založený často i více než 1 rok. Má v podkoží pevně napojenou dakronovou manžetu, která brání přímému přestupu mikrobů z povrchu kůže a vstupu infekce. Více informací o peritoneálním katetru a tomto typu dialýzy naleznete zde.

Zásady pro ošetřování peritoneálního katetru:

Po založení katetru zůstává pacient v nemocnici, kde absolvuje instruktáž ohledně napojování katetru na automatický přístroj nebo dialyzační set a doví se, jak se o katetr starat.

  • Připojení katetru na systém hadiček/setů provádějte v maximálně čistém prostředí, ať už při ruční či přístrojové peritoneální dialýze.
  • Vyvarujte se zbytečného tlaku a možné traumatizace okolí vstupu katetru pod kůži.
  • Udržujte okolí vstupu katetru pod kůži čisté.
  • Kontrolujte barvu a zakalení roztoku vypouštěného z dutiny břišní.