Konzervativní terapie

Konzervativní terapie sice přímo nenahrazuje sníženou funkci ledvin, je ale jedním ze základních léčebných postupů užívaných v terapii nefrologických onemocnění. Jejími hlavními složkami je kontrola příjmu tekutin, dietní opatření, medikace léky a případné tišení bolesti. Nutností je také pravidelná návštěva nefrologické ambulance, doprovázená svědomitým přístupem pacienta k doporučením lékaře.
Konzervativní přístup je většinou volen u pacientů, kteří ještě nedospěli do stádia nutného pro umělou náhradu funkce ledvin. V některých případech se však může i přímo v průběhu dialýzy dostavit takové zlepšení ledvinné funkce, které umožní dialýzu přerušit a léčit pacienta pouze konzervativně.

Krajním případem k indikaci konzervativní léčby a s ní souvisejícího přerušení dialýzy může být ale naopak i zhoršení zdravotního stavu dialyzovaného pacienta natolik, že další pokračování v dialýze je pro něj neúnosné nebo nedůstojné.

U malé části nemocných, kteří dospějí do stádia nutnosti náhrady funkce ledvin, stojíme před otázkou, zda vůbec dialýzu začínat. Tuto skupinu tvoří nemocní, kteří trpí řadou těžkých nemocí, často například generalizovaným rakovinným onemocněním, konečným selháním jater nebo selháním srdce, případně pacienti, jejichž psychický stav jim neumožňuje vnímat okolí a nejsou schopni ani té nejzákladnější spolupráce.

V těchto výjimečných případech je nutné spolu s pacientem (případně jeho blízkými) zvážit, zda zahájení dialýzy přinese nemocnému užitek, nebo zda spíše nepovede k dalšímu zhoršení kvality života. Pokud dialýza vzhledem k celkovému zdravotnímu stavu pro pacienta neznamená úlevu nebo zlepšení, doporučuje se pokračovat v konzervativní léčbě spočívající v kontrole příjmu tekutin, dietních opatřeních a tišení bolestí.