Deprese z globálního hlediska

Deprese představuje časté psychické postižení vyskytující u lidí všech věkových kategorií napříč všemi regiony světa. Mezinárodní studie Global Burden of Disease 2000 analyzující globální zátěž nemocemi dokonce ukazuje, že depresivní poruchy patří k celosvětově nejrozšířenějším chorobám.

Depresivní porucha a dystymie

Deprese je psychické onemocnění vedoucí k pocitům smutku a beznaděje, které mohou trvat měsíce nebo roky. Projevuje se i fyzickými příznaky, např. poruchou spánku, či sebevražednými myšlenkami. Jako depresivní poruchu označujeme epizodické onemocnění s chronickými následky a zvýšeným rizikem úmrtí. Zahrnuje alespoň jednu velkou depresivní epizodu, kdy jedinec trpí depresivní náladou téměř celý den, a to každodenně po dobu nejméně 2 týdnů. Dystymie (porucha nálady) je mírnější chronickou formou deprese, která trvá po dobu alespoň 2 let. Lidé s dystymií jsou často popisováni jako neustále nešťastní. Oba tyto podtypy deprese (a další, jako např. bipolární porucha) mohou být léčeny antidepresivy a další terapií.

Globální zátěž nemocemi

Global Burden of Disease je mezinárodní vědecký program, který kvantifikuje zdravotní újmy způsobené jednotlivými nemocemi a úrazy z hlediska ztracených let zdravého života. Používá jednotku DALY (disability adjusted life years), která reprezentuje ztrátu jednoho zdravého roku života v důsledku postižení. Všechny DALY sečtené dohromady dávají roky života s postižením, tzv. YLD (years lived with disability), které odráží závažnost postižení a roky života ztracené v důsledku předčasného úmrtí způsobeného danou nemocí. Již v rámci studie Global Burden of Disease 1990 a 2000 byly depresivní poruchy označeny za hlavní globální příčinu nemocnosti v roce 1990 a 2000.

Celosvětové zatížení depresí 2010

Global Burden of Disease 2010 analyzuje zátěž depresivními poruchami a dystymií v jednotlivých zemích a podle regionu, věku a pohlaví a dále následky této zátěže v podobě sebevražd a ischemické choroby srdeční. Depresivní poruchy činily 8,2 % celkových roků života s postižením (YLD), což je druhá nejčastější příčina YLD. Dystymie pak představuje 1,4 % celkových YLD. Regionální rozdíly v zatížení byly vyšší u depresivních poruch než u dystymie. Zátěž depresivní poruchou je vyšší u žen než u mužů. Největší podíl let zatížených depresivní poruchou mají dospělí v produktivním věku. Globální břemeno depresivních poruch se mezi lety 1990 a 2010 zvýšilo o 37,5 % z důvodu růstu a stárnutí populace. Depresivní poruchy jsou také spojeny s dalšími 16 miliony roky ztraceného života (DALY) z důvodu jejich rizikovosti pro sebevraždu a 4 miliony roky kvůli zvýšenému riziku ischemické choroby srdeční.

Depresi je nutné léčit

Uvedená zjištění potvrzují, že depresivní poruchy jsou hlavní přímou příčinou celosvětové zátěže způsobené nemocemi. Ukazují rovněž, že zvyšují zatížení, které představují sebevraždy a ischemická choroba srdeční. Výsledky studie tak zdůrazňují důležitost léčby depresivní poruchy jako priority veřejného zdraví a nezbytnost efektivní intervence ke snížení této všudypřítomné zátěže.

Zdroj: http://www.plosmedicine.org/article/info%3Adoi%2F10.1371%2Fjournal.pmed…