Jsou celozrnné potraviny vhodné při onemocnění ledvin?
V posledních letech se pacientům s chronickým onemocněním ledvin obvykle doporučovalo, aby se celozrnným potravinám vyhýbali. Důvodem byl vyšší obsah draslíku a fosforu ve srovnání s výrobky z bílé mouky. Konzumace celozrnných potravin má však na druhou stranu mnoho příznivých dopadů na naše zdraví. Je tedy vhodné je zařadit do stravy pacientů s chronickým onemocněním ledvin či nikoliv?
Co jsou to celozrnné potraviny a čím nám prospívají?
======================================================
Celozrnné potraviny musí být vyrobeny z „celého zrna“, obsahovat tedy vnitřní škrobový endosperm i vnější obaly zrna tzv. otruby (bílá mouka obsahuje pouze vnitřní endosperm). Pozitivní zdravotní efekt celozrnných potravin tkví zejména v tom, že jsou bohatým zdrojem vlákniny (nestravitelné složky potravy), ale navíc také vitaminu E, vitaminů skupiny B a důležitých minerálních látek, např. železa, hořčíku, zinku a selenu.
Strava bohatá na celozrnné výrobky nejen usnadňuje vyprazdňování střev a zabraňuje vzniku zácpy, ale hraje také významnou roli v prevenci mnoha chronických onemocnění, zejména nemocí srdce a cév, diabetu, některých typů rakoviny a rovněž obezity.
Fosfor je v celozrnných potravinách vázán na fytáty
===================================================
Díky novým poznatkům v oblasti výživy se poněkud změnil pohled na zařazování celozrnných potravin do jídelníčku pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Ukazuje se, že celozrnné potraviny nezvyšují hladiny fosforu v krvi tak, jak by se dalo očekávat.
Je sice pravda, že celé zrno má vyšší obsah fosforu než zrno zpracované. Fosfor je však v celých zrnech vázán na fytáty, látky rostlinné povahy. Aby se fosfor z této vazby mohl uvolnit, je nutný enzym zvaný fytáza. Není-li tento enzym k dispozici, je absorpce fosforu z celozrnných potravin velmi nízká.
Zpracováním celých zrn se snižuje využitelnost fosforu
======================================================
Množství fytázy v celých zrnech však postupně v průběhu času během jejich mletí a zpracování postupně klesá. Některé obilniny dokonce vykazují velmi malou až žádnou aktivitu zmíněného enzymu, např. oves a proso. Proto ačkoliv celá zrna mohou mít vysoký obsah fosforu, pravděpodobnost, že se veškeré množství fosforu absorbuje, je nízká. Ve skutečnosti se odhaduje, že dochází k absorpci pouze 20 až 50 % takto vázaného fosforu. Například jeden hrnek ve vodě vařených ovesných vloček obsahuje 180 mg fosforu. Avšak kvůli nízkému množství fytázy v ovsu, by se do krevního oběhu skutečně vstřebalo pouze 36–90 mg.
Lze tedy říct, že celozrnné potraviny lze v rozumném množství začlenit i do ledviny šetřící diety a využít tak jejich zřejmých pozitivních zdravotních přínosů.
Zdroj: http://blogs.davita.com/kidney-diet-tips/ancient-grains/
