Léčba hepatitidy C u pacientů se selháním ledvin
Virus hepatitidy C je možným zdravotním problémem v konečné fázi selhání ledvin. Výskyt akutních infekcí hepatitidy u dialyzovaných je mnohem vyšší než v běžné populaci, a to kvůli riziku nozokomiálního přenosu. Po akutní fázi infekce se u většiny pacientů vyvine chronická hepatitida a u značné části pacientů se může objevit dokonce cirhóza jater či hepatocelulární karcinom (jeden z nejzávažnějších typů rakoviny jater). Celkově lze říci, že pacienti na hemodialýze trpící chronickou hepatitidou C nesou zvýšené riziko poškození jater vedoucímu i k jejich úmrtí, a to buď při dialýze, nebo po transplantaci ledviny.
Dnes se pro léčení hepatitidy C používají dva léky: interferon a ribavirin. Léčba interferonem je pro léčbu hepatitidy u pacientů se selháním ledvin pouze mírně účinná. Terapie je s výbornými výsledky používána k léčbě akutní hepatitidy C, pokud jde o chronickou hepatitidu C, byla úspěšná pouze přibližně u jedné třetiny pacientů. Podle klinických studií se ukazuje jako mnohem efektivnější kombinace nízkých dávek ribavirinu a interferonu a potvrzuje se tak důležitost antivirové léčby u dialyzovaných pacientů nakažených hepatitidou C.
Je však nezbytné upozornit, že protivirová léčba podaná po provedení transplantace ledviny je spojena s vysokým rizikem rejekce a selhání štěpu, podání interferonu je proto v této situaci kontraindikováno.
duben 2011
Zdroj: "medscape.com":http://www.medscape.com/viewarticle/740025
