Co vás čeká
Předtransplantační proces z pohledu dárce
Člověk, který se rozhodne pro dárcovství orgánu, musí podstoupit detailní a komplexní vyšetření, aby se minimalizovalo riziko jakéhokoliv možného poškození jeho zdraví. Tento proces bývá zdlouhavý, invazivní a emocionálně náročný, přičemž až pětina potenciálních dárců musí být odmítnuta. Nedávný výzkum australských a kanadských vědců se pokoušel zjistit, jak tento proces prožívají samotní dárci.
Dárci orgánů musí bojovat s mnoha problémy
Hodnocení se zúčastnilo celkem 123 dárců ledvin ze tří transplantačních center (Austrálie a Kanada). Vědci identifikovali šest základních oblastí, které odrážejí prožívání dárců při hodnocení jejich způsobilosti pro darování orgánu. Oblasti, které byly spojeny s vytrvalostí, zahrnovaly emoční vklad (upřednostnění zdraví příjemce, touhu po normálním životě, obrana způsobilosti k dárcovství, pocit studu ze zklamání ostatních a překonání odporu), snahu dárce nenechat se odradit ani nízkým rizikem (důvěra v lékaře, přijetí smysluplných rizik a jejich normalizace) a psychickou přípravu (vyhýbání se lítosti, řešení protichůdných postojů při rozhodování a zvládání očekávané rekonvalescence). Další oblasti zahrnovaly obavy o vlastní zdraví (zpracování znepokojujících informací, zneklidňující nejistota a předoperační panika), systémové nedostatky (sebeobhajoba během celého procesu, stresující naléhavost celé situace, nejednotné důkazy o bezpečnosti, znervózňující důkladné tělesné vyšetření, dotazování ohledně rizik a finanční ztráty) a zásah do životního stylu (život v nejistotě před zásadním rozhodnutím, zatěžující narušení životního stylu a oceňování flexibility).
Rozhodnutí o darování orgánu je emoční investicí
Dárci uváděli, že darování orgánu pro ně znamenalo zejména emoční vklad a odhodlání bránit vlastní způsobilost k dárcovství navzdory obavám z poškození zdraví, finančních ztrát, narušení běžného života či odporu rodiny a známých. Ukazuje se tak, že v předtransplantačním období je nutné věnovat zvýšenou pozornost také dárcům samotným, zejména jejich přípravě na operaci a následnému zotavení po zákroku, na minimalizaci jejich úzkosti a narušení běžného života, a umožnit jim, aby měli prostor vyjadřovat své obavy.