Mikroorganismy ovlivňují úspěšnost transplantace

Výzkumníci z Univerzity v Chicagu prokázali, že mikrobiota lidského těla, tedy bakterie, viry a další mikroorganismy žijící na kůži a v trávicím systému, významně ovlivňuje schopnost organismu přijmout transplantovaný orgán. Kožní štěpy u myší, kterým byla před transplantací podávána antibiotika, přežily zhruba dvakrát tak dlouho než u myší bez této preventivní léčby.

Antibiotika před transplantací prodloužila přežití štěpu

Míra úspěchu u transplantací orgánů, které jsou vystaveny vnějšímu prostředí (kůže, plíce, střeva) je mnohem horší než transplantace vnitřních orgánů, jako jsou ledviny a srdce, a to jak u člověka, tak u laboratorních zvířat. Důvodem tohoto rozdílu by mohla být i skutečnost, že kůže, plíce a střeva jsou na rozdíl od sterilních vnitřních orgánů kolonizovány mikroorganismy. Vědci se pokoušeli otestovat zmíněnou hypotézu pomocí experimentů s transplantacemi u myší. Dárcům i příjemcům orgánů podávali antibiotika po dobu 10 dnů před provedením transplantace kůže. Kožní štěpy přežily u takto ošetřených myší zhruba dvakrát tak dlouho (průměrně 53 dní) ve srovnání se zvířaty v kontrolní skupině (průměrná doba přežití 27 dní).

Složení mikrobioty ovlivňuje osud transplantovaného štěpu

Také kožní štěpy u myší chovaných ve sterilním prostředí bez přítomnosti mikroorganismů přežily déle než u myší chovaných standardním způsobem. Pokud do zvířat ze sterilních podmínek byly vpraveny mikroorganismy z běžných myší, kožní transplantáty byly odmítnuty rychleji. Jestliže však dostaly dávku mikroorganismů, které přežily antibiotickou léčbu u standardně chovaných myší, kožní štěpy přežily podobně dlouho jako u zcela sterilních myší. To svědčí o tom, že složení mikrobioty významně ovlivňuje osud transplantovaného štěpu. Genetická analýza bakterií přítomných na kůži zvířat, která byla preventivně léčena antibiotiky, ukázala, že celkové množství bakterií bylo stejné jako u myší bez antibiotik, avšak s výrazně menším počtem druhů. Zdá se tedy, že vliv mikroorganismů není způsoben jejich počtem, ale spíše rozmanitostí přítomných druhů.

Působení mikroorganismů lze využít v nových léčebných metodách

Podle autorů studie by důkladnější pochopení role mikroorganismů, které podporují nebo potlačují imunitní reakci proti transplantovanému orgánu, mohlo vést k novým léčebným strategiím s cílem zlepšit výsledky transplantací u lidí. Jednou z takových strategií by mohl být vývoj antibiotik s úzkým spektrem, která by byla zacílena pouze na bakterie vyvolávající odmítnutí orgánu. Účinné by mohlo být také použití probiotik s bakteriemi, které potlačují imunitní odpověď. Konkrétní druhy mikroorganismů, které spouštějí oba typy odpovědí po transplantaci, jsou však stále neznámé, a navíc změna rovnováhy mikroflóry v těle může mít i nejrůznější nežádoucí důsledky. Výzkum v této oblasti je bouřlivý a lze tak v blízké době očekávat další nové poznatky.

Zdroje: http://www.uchospitals.edu/news/2016/20160620-alegre.html
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27322054