Někteří lidé výjimečně tolerují transplantovaný orgán i bez imunosupresiv

Zdá se, že pacienti po transplantaci ledvin, kteří neužívají imunosupresivní léky a přitom vykazují dlouhodobé přežívání nového orgánu bez známek jeho odmítnutí, se vyskytují pouze výjimečně. Cílem rozsáhlého celoevropského průzkumu bylo identifikovat takové pacienty, popsat je a určit, jak často k takovým případům dochází.

Celoevropských průzkum vysoce tolerantních příjemců ledvin
V rámci šetření byly vyhodnoceny údaje z celkem 147 evropských transplantačních center. Cílem bylo shromáždit data o všech pacientech s vysokou tolerancí k transplantované ledvině. Takoví pacienti měli dobré laboratorní hodnoty týkající se ledvinné funkce navzdory tomu, že minimálně jeden rok neužívali žádná imunosupresivní léčiva. Další skupinou byli „téměř tolerantní“ pacienti, tedy pacienti tolerující nový orgán s minimální imunosupresivní léčbou v podobě nízkých dávek steroidů. Kromě počtu výše popsaných pacientů byl sledován také celkový počet transplantací ledvin provedených v každém transplantačním centru pro výpočet četnosti takovýchto případů.

Dlouhodobé přežití štěpu u tolerantních příjemců je vysoké

V rámci průzkumu bylo nově objeveno 35 plně tolerantních pacientů (dalších 26 již bylo popsáno dříve). Většina z nich neužívala imunosupresiva z důvodu nedodržování léčby. 31 z nich bylo stále naživu, z toho 22 pacientů stále vykazovalo toleranci bez imunosupresiv. Ze zbývajících 9 byla dvěma opět nasazena imunosupresiva, u 7 z nich došlo k nárůstu hladin kreatininu. 3 z nich znovu zahájili dialýzu. 10leté přežití štěpu po vysazení imunosupresivních léčiv činilo 85 % u pacientů s úplnou tolerancí a 100 % u téměř tolerantních pacientů s nízkou imunosupresivní léčbou, kterých bylo nalezeno 34.

Tolerování orgánu bez imunosupresiv je výjimečné

Odhady udávají, že výskyt plně tolerantních pacientů činí 3 případy na 10 000 příjemců ledviny (v případě téměř tolerantních pacientů pak 1,5 případů na 10 000 příjemců). Úplná tolerance nové ledviny u příjemců orgánu je poměrně vzácný jev, který je však spojen s výborným dlouhodobým přežíváním transplantovaného orgánu. Proto je potřeba těmto pacientům i nadále věnovat pozornost a získávat další informace, které mohou být nadějí pro ostatní pacienty po transplantaci.

Zdroj: http://ndt.oxfordjournals.org/content/early/2016/01/12/ndt.gfv437.abstr…