Tumory ledvin

Z mnoha tumorózních onemocnění, které postihují ledviny, jsou nejvýznamnějšími karcinom ledviny u osob v sedmé dekádě věku a Wilmsův tumor u dětských pacientů.

Karcinom ledviny

Česká republika drží mezi rozvinutými zeměmi nešťastné prvenství ve výskytu renálního karcinomu. Jen asi 4 % těchto tumorů jsou součástí vrozených syndromů, ovšem ze zbytku sporadických nádorů je většina na podkladě již známých genových mutací. Karcinom ledviny rozdělujeme dle histologického obrazu do 3 skupin.

Karcinom ledviny ze světlých buněk tvoří 80 % veškerých maligních tumorů ledvin. Je součástí Von Hippel-Lindauova syndromu s vrozenou mutací na třetím chromozomu. U tohoto syndromu se vyskytují i tumory mozečku či sítnice, stejný gen se účastní i na samovolně vznikajícím sporadickém nádoru.

Papilární karcinomy tvoří 15 % karcinomů a často jsou oboustranné. Tvoří se u abnormalit sedmého, šestnáctého a sedmnáctého chromozomu a ze zatím neznámého důvodu jsou častější u dialyzovaných pacientů.

Chromofobní karcinom je diagnostikován v 5 % případů a vzniká na podkladě ztráty chromozomů. Při výrazném růstu mohou chromofobní karcinomy pronikat do pouzdra a mnohdy i do žil, kde způsobují nádorovou embolii až do srdce. Metastazují do mozku, kostí a plic. Projevují se jen lehkou bolestí v boku, hematurií a zvýšenými teplotami.

Wilmsův tumor (nefroblastom)

Mezi maligními dětskými nádory je Wilmsův tumor třetím nejčastějším. Objevuje se nejčastěji do 4 let věku, je charakteristický hematurií a bolestmi bříška. I když je léčba poměrně namáhavá (nefrektomie a chemoterapie), vyléčení je dosaženo u 90 % dětí.