Nefunkční ledviny a dialýza
Historie dialýzy: Jak vznikla léčba nahrazující funkci ledvin
Dialýza dnes zachraňuje a prodlužuje život milionům lidí po celém světě. Jen málokdo si však uvědomuje, že ještě před necelými sto lety znamenalo selhání ledvin téměř vždy rozsudek smrti. Cesta k současné podobě dialyzační léčby byla dlouhá a plná pokusů, omylů i výjimečných lidských příběhů.
Co je dialýza a odkud pochází její název
Slovo dialýza pochází z řeckého výrazu dialýsis, který znamená „oddělení“ nebo „rozpuštění“. Už samotný název vystihuje princip této metody – oddělování škodlivých látek z krve pomocí polopropustné membrány. Dialýza je metoda, která nahrazuje některé funkce ledvin, zejména očišťování krve od odpadních látek, regulaci tekutin a udržování vnitřní rovnováhy organismu. Dnes na dialyzační léčbu pravidelně dochází přibližně 3,2–3,5 milionu pacientů po celém světě.
Na obrázku je přístroj na peritoneální dialýzu z roku 1967:
Počátky dialýzy: od chemie k medicíně
Základy dialýzy položil v polovině 19. století skotský chemik Thomas Graham. Při svých experimentech zkoumal, jak různé látky procházejí přes polopropustnou membránu. Rozlišil malé částice, které membránou projdou, a větší, které zadrženy zůstanou. Graham tento proces nazval dialýza a už tehdy předpokládal, že by jednoho dne mohl sloužit také k léčbě selhání ledvin. Na využití v medicíně si však svět musel ještě několik desetiletí počkat.
Na přelomu 19. a 20. století začali vědci experimentovat s dialýzou u zvířat. První dialyzační přístroje byly velmi jednoduché a spíše laboratorní povahy. V roce 1924 provedl německý lékař Georg Haas první dialýzu u člověka s těžkým selháním ledvin. Přestože se podařilo krev částečně vyčistit, pacienti tehdy léčbu nepřežili. Tyto pokusy ale přinesly velmi cenné poznatky a posunuly vývoj dál.
Willem Kolff a vznik umělé ledviny
Zásadní zlom přišel během druhé světové války. Nizozemský lékař Willem Johan Kolff, dnes označovaný jako „otec umělé ledviny“, vyvinul první funkční dialyzátor. Kvůli nedostatku materiálů improvizoval. Používal celofánová střívka původně určená na klobásy, díly z pračky nebo části motorů. Přesto se mu podařilo vytvořit přístroj, který dokázal krev skutečně čistit. V roce 1945 Kolff úspěšně dialyzoval pacientku v hlubokém bezvědomí způsobeném selháním ledvin. Žena se po několikahodinové dialýze probudila a žila ještě řadu let. Poprvé v historii se tak dialýza stala metodou, která zachránila lidský život.
První cévní vstupy
V následujících desetiletích se dialýza začala postupně rozšiřovat. Vývoj se zaměřil nejen na samotné přístroje, ale také na bezpečný cévní vstup, bez kterého by pravidelná léčba nebyla možná. V 60. letech vznikly první arteriovenózní shunty a krátce poté arteriovenózní fistule, které se používají dodnes. Umožnily pacientům podstupovat dialýzu opakovaně a dlouhodobě. Dialýza se tak přesunula od akutní záchrany života k dlouhodobé léčbě, která umožňuje stabilní život i při selhání ledvin.
Vývoj dialýzy ve 20. století
Od 70. let 20. století se dialyzační léčba rychle přibližovala dnešní podobě. Výrazně se zlepšily:
- dialyzační membrány
- kontrola množství tekutin
- bezpečnost přístrojů
- komfort pacienta
Dnes jsou k dispozici vysoce účinné metody, jako je hemodiafiltrace, moderní monitorovací systémy a léčba přizpůsobená individuálním potřebám pacientů. Dialýza je díky nim stále účinnější a zároveň šetrnější k organismu.
Kam směřuje dialýza dnes
Současný vývoj se zaměřuje nejen na zdravotní přínos, ale také na šetrnost k životnímu prostředí. Jedno dialyzační ošetření totiž vyžaduje značné množství vody, energie a spotřebního materiálu. V dialyzačních střediscích B. Braun Avitum monitorujeme a snižujeme spotřebu vody a elektrické energie, zajímáme se o to, jak šetříme materiály, dále optimalizujeme dopravu s ohledem na nižší produkci skleníkových plynů a snižujeme objem nebezpečného odpadu. Rovněž informujeme pacienty o našem environmentálním závazku a pravidelně školíme personál, jak se v souvislosti s těmito procesy a postupy chovat v každodenní praxi. Všechny tyto parametry lze nasměrovat k větší udržitelnosti nefrologické péče, tedy k celkovému konceptu, kterému říkáme zelená dialýza.
Péče od B. Braun jako symbol kvalitní péče
Na českém a slovenském trhu B. Braun Avitum působí již od roku 1994 a neustále rozšiřujeme síť dialyzačních středisek, nefrologických ambulancí a transplantačních poraden. Poskytuje komplexní zdravotnickou péči na špičkové úrovni. Dialyzační střediska B. Braun tvoří rozsáhlou síť pracovišť, poskytujeme komplexní péči pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin ve všech stádiích nemoci. Nabízíme všechny běžné i pokročilé metody léčby, ať už se jedná o lékovou terapii, hemodialýzu, hemodiafiltraci i peritoneální dialýzu. Zároveň podporujeme i pacienty, kteří se rozhodnou pro domácí dialýzu. Více informací naleznete zde.
Cílem moderní dialýzy je:
- snižovat spotřebu vody a energie
- omezovat množství odpadu
- zefektivňovat technologické i organizační procesy
- zachovat vysokou úroveň bezpečnosti a kvality léčby
Dialýza tak dnes není jen příběhem medicínského pokroku, ale také hledání rovnováhy mezi účinnou léčbou a odpovědným přístupem k budoucím generacím.
Zdroje:
https://kidneycareuk.org/kidney-disease-information/treatments/dialysis…
https://www.ajkd.org/article/S0272-6386(07)00116-3/fulltext
https://advancedrenaleducation.com/wparep/article/history-of-hemodialys…;
