Ing. Tomáš Dřevíkovský

Dobrý den. Zjednodušeně, systém genů HLA (Human Leukocyte Antigen) je součástí dvou tříd MHC (Major Histocompatibility Complex) v počtu devět (šest hlavních) antigenů. Tento systém řídí imunitní systém lidského organizmu. Pokud si pamatuji, docházelo u mne ke shodě ze šesti HLA genů téměř vždy ve čtyřech či více možnostech. Z toho důvodu u mne po transplantacích nedocházelo ke kritickým rejekcím a snaze antigenů zlikvidovat cizí orgán v těle.
Dřevík
P.S: Minule se na konec mé odpovědi vloudila legrační chyba. Už jsem se nesoustředil a překlep jednoho písmene udělal z našich nefrologických odborníků zcela jinou lékařskou specializaci.

Dobrý den. Pro upřesnění, nejsem doktor, ale strojní inženýr, což v tomto ohledu stejně nehraje roli. Především jsem pacient jako Vy se zkušenostmi s HD od roku 1979 a podstoupenými pěti orgánovými transplantacemi. A teď k Vašemu dotazu: jde o opačné pořadí, než uvažujete. Funkce ledvin se omezuje (zcela jasně je to vidět na hodnotě kreatininu, která stoupá k/za hranici 500, což začíná přetěžovat srdce a ohrožovat život). Dochází k uzavírání glomerul (ledvinových klubíček) čehož následkem je snížení diurézy (močení), přírůstek váhy, otoky a zvýšený objem krve protékající srdcem. Proto jde pacient na dialýzu, aby se jejím prostřednictvím zbavil zplodin a nadbytečné tekutiny z těla. Občas se narazí na šťastnější spolu-pacienty, kteří sice kvůli zbavování se jedovatých zplodin z krve na dialýzu docházet musí, ale diuretická funkce ledvin jim zůstala zachována. Ti se na rozdíl od ostatních, nemusí omezovat aspoň v příjmu tekutin. Je jich však pouhý zlomek. Pokud budete dodržovat rady svého neurologa, dá se i s dialýzou poměrně slušně žít.
Dřevík

Dobrý den. Neznám věkovou kategorii Vašeho manžela; řekl bych, že pokud se jedná o dodržování váhových přírůstků mezi jednotlivými dialyzačními sezeními, je vše v pořádku. Samozřejmě, že lékař by měl Vašeho manžela prohlédnout, já mohu takto na dálku a jako laik pouze doporučit, co ze svého hlediska dlouholetého, aktivně žijícího pacienta považuji za vhodné.
Jak je na tom manžel s pohybovou aktivitou? Při nedostatku pohybu, který způsobuje nedostatečnou cirkulaci krve v organizmu, především v dolních končetinách, může, i přes malé zvyšování váhy, docházet k jejich otékání a následným Vámi popisovaným potížím. Doporučuje se pravidelný pohyb, vhodná je jízda na kole či rotopedu, pro starší pacienty je vynikající chůze s hůlkami, tzv. nordic walking. Tato sportovně rehabilitační metoda se šíří už i u nás. Vzpomínám na rok 2008, kdy se Český Tým Transplantovaných sportovců zúčastnil zimních světových her ve finském Rovaniemi. Tam jsme potkávali všechny obyvatele s hůlkami, mladší do 30 let jezdili na ledu a sněhu na kolech.
Prokrvení končetin také pomáhá střídavé šlapání v nádobách s teplou a studenou vodou. Ano, jsou to „babské recepty“, nicméně pozitivně prověřené historií.
Snad jsem Vám alespoň trochu pomohl.
Dřevík

Dobrý den. Za prvé mne v žádném případě neobtěžujete, jsem tu od toho a pokud z vlastních zkušeností znám odpověď, rád spolu-pacientům odpovídám na různé dotazy. Při své praxi cca. 1000 dialyzačních sezení jsem už něco zažil. Lékaři často odpovídají teoreticky podle nastudované literatury a mají většinou pravdu. Ale zeptejte se jich třeba na pocit, když Vám dialyzační jehla při zavádění zavadí o nerv, když z nedostatku natria dostanete zoufalé křeče do končetin a tisíce dalších „drobných“ průšvihů. Vždy si vzpomenu na svoje začátky na dialýze v roce 1979, kdy nebylo zvykem, aby lékaři pacientům cokoli vysvětlovali a zodpovídali. Ušili shunt, dostal jste termín a teprve pacienti „mazáci“ přiblížili nově příchozímu, do čeho to šlápl. Díky Bohu tento systém zmizel jako řada dalších „zvyklostí“ odejitého systému.
Ale konkrétně k Vašemu dotazu. Ty jedy, jak je nazýváte, jsou pro náš vývoj také důležité a jejich odbourání způsobí zase jiné potíže (endokrinní funkce). Jde o to udržet draslík, fosfor, vápník, množství vody a další v mezích, kdy neškodí. Louhování oloupaných brambor, vyhýbání se velkým obloukem třeba banánům či sušenému ovoci, atd. atp. To bych mohl psát hodiny. Poradím Vám to nejbližší a dostatečně rozsáhlé. Na těchto stránkách, kde jste si mne našel, je v úvodu v levém sloupci, kromě jiného, kolonka strava a dieta. Tam naleznete hromadu objektivních a velmi užitečných informací, rozsáhlou tabulku s hodnotami látek v potravinách, potřebných či naopak nebezpečných. Ta toto téma existuje celá plejáda další odborné i laické literatury. Dobrou chuť.
Dřevík

Dobrý den. Hlavním předpokladem zápisu konkrétního jména do transplantační listiny je zdravotní stav dotyčného pacienta. Ten musí být dobrý pro předpoklad úspěšné transplantace. Ošetřující lékař nese odpovědnost za stav pacienta, kterého zapíše do listiny a rozhodně nebude riskovat případný neúspěch. To se týká dlouhodobého zdravotního stavu, ale stejně tak se může stát, že pacientovi, zařazenému v listině, je nalezena ledvina s odpovídajícími antigeny a dalšími shodnými parametry, Transplant-Centrum IKEM oznámí příslušnému dialyzačnímu středisku vhodnost příjmu orgánu pro dotyčného pacienta, ten je však v daný moment indisponován virózou či jiným banálním onemocněním, které by se však v kombinaci s transplantací mohlo stát fatálním, takže dotyčný má smůlu a na transplantační sál jde někdo jiný.
Bohužel neexistuje žádný příděl ledvin jako kdysi vozu, devizového příslibu nebo bytu. Jsou pacienti, kteří ani nejdou na dialýzu a rovnou dostanou ledvinu, naopak jsou lidé, kteří čekají na vhodný orgán řadu let a jsou i tací, kteří o transplantaci ani nestojí, protože si na dialýzu zvykli. Věk (a zdravotní stav) hraje roli až kolem hranice 80 let. Např. na letošním zimním světovém šampionátu transplantovaných ve Francii závodil ve své kategorii nejmladší osmiletý sportovec z Kanady a nejstarším (aktivním) účastníkem byl 82-letý italský sjezdař.
Já konkrétně čekal 2x3,5 roku a později 2x1rok, t.j od roku 1979 dosud jsem strávil cca. 10 let na dialýze. Držím Vám palce.
Dřevík

Dobrý den, moje zkušenosti, týkající se cukrovky (diabetes mellitus) jsou bohužel zcela nulové. Pro optimální příjem tekutin s ohledem na obě onemocnění, byste se měl domluvit se svým ošetřujícím lékařem. Pokud jde o množství přijaté tekutiny s ohledem na dialýzu, je samozřejmě nejlepší omezit příjem tekutin na minimum. Velké změny objemu tekutiny v organizmu (váha a přetěžování průtoku krve srdcem) před a po dialýze zatěžují krevní oběh, srdce je přetěžováno (náhlé selhání srdce je také většinou důvodem úmrtí, nikoli ledviny) a vůbec se nosíte se zbytečným balastem. V období dialýz jsem používal pár triků na zahnání žízně a přitom pouze nepatrné zvýšení váhy. Zvláště v horkých letních dnech je vhodné mít v mrazáku plato na výrobu ledu. Jeho cucání osvěží a přitom celý výrobník má objem přibližně sklenky. Další finta (zcela neakceptovatelná lékaři a způsobující jim infarktové situace) je si s sebou na dialýzu vzít termosku plnou oblíbeného nápoje, vychlazené a nakrájené ovoce (i vysokokaliové) a třeba čtyři housky se šunkou, počkat na bezproblémové připojení dialyzačního setu, propočítat si nutné snížení váhy včetně tohoto extrémního přírůstku a během první hodiny dialýzy si pochutnávat. Tak se i na dialýzu můžete těšit…
Dřevík

Dobrý den, rád bych Vaší kamarádce pomohl. Prošel jsem databázi transplantovaných sportovců, bohužel mezi námi není nikdo z jihlavského regionu. Navíc se mezi sebou pokud možno vyhýbáme diskuzím o svém zdravotním stavu, to je hlavní (a většinou jediné) téma, kterého jsou plné čekárny a lůžková oddělení.
Napadla mne jedna věc. Ať si Vaše kamarádka otevře webové stránky IKEMu a zjistí si telefonní čísla transplantačních koordinátorek oddělení hepatologie. Ty mají k dispozici nejen kompletní databázi pacientů po transplantaci jater, ale i čekatelů na tento „gift of life“. V Jihlavě je určitě někdo s podobným osudem jako Vaše kolegyně a může pro ni být studnicí rad a informací.
Zdravím. Dřevík