MUDr. Roman Kantor

Vážení pacienta před dialýzou a po dialýze je zcela zásadní pro řízení správné dialýzy. Minimální váhové přírůstky mezi dialýzami, a tedy méně důležité sledování bývá výjimečně u pacientů, kteří mají ještě výraznou zbytkovou diurézu v začátcích dialyzační léčby. U všech ostatních pacientů po několika dialýzách bez vážení bude váha s velkou pravděpodobností někde mimo suchou váhu, většinou směrem nahoru – jak píšete – i klidně + 8 kg. Pacienti bez dolních končetin nebo takoví, kteří nejsou schopni se postavit na váhu tvoří významný podíl dialyzovaných pacientů. Proto dialyzační střediska s tímto zcela samozřejmě počítají a řeší následovně: 1. Používají váhy, které umožňují zvážení pacienta i s invalidním vozíkem, váha vozíku se jednoduše odečte 2. Používají postele nebo ještě lépe dialyzační křesla opatřená váhou. Váha je před uložením pacienta vynulována, po uložení pacienta na křeslo/lůžko je váha zobrazena a ukazuje se v průběhu celé dialýzy. Takové váhy jsou dnes rovněž zcela standardním vybavením dialyzačního střediska vždy v přiměřeném počtu. Může se tedy výjimečně stát, že některou dialýzu pacient není zvážen a ultrafiltrace je nastavena odhadem, kdy sestřičky znají běžné váhové přírůstky pacienta, ale rozhodně by se nemělo jednat o běžnou praxi. Za velké váhové přírůstky mezi jednotlivými dialýzami může především přijatý objem vody, samotné jídlo má menší vliv, důležité je vysazení soli. Nepřiměřené omezovaní jídla může vést k podvýživě, která ohrožuje pacienta možná více než nějaké kilo navíc. Pokud jsou opravdu váhové přírůstky velké, sestřičky s pacientem nebo rodinou rády proberou jídelníček a zaměří se na problematické části. Samozřejmě podmínkou je zájem pacienta o spolupráci. Zapojení ošetřujícího člena rodiny tento proces může pozitivně ovlivnit. Pokud lze dosáhnout suchou váhu na rekreační dialýze, musí být dosažena i na mateřské dialýze. Dialyzačních středisek v České republice není nikterak málo, hustota sítě dialyzačních středisek patří k jedněm z nejhustších na světě. Přesto mohou být regiony, kde není příliš na výběr. Závratě po dialýze a nízký krevní tlak mohou mít více příčin. Jednou z nich může být skutečně příliš nízká podialyzační váha. Další příčinou mohou být léky užívané na hypertenzi, které jsou užívány bez redukce dávky nebo bez vysazení, když je tlak nízký. Mohou je však způsobovat i jiné příčiny: srdeční vada, srdeční selhávání, poruchy srdečního rytmu, poruchy prokrvení mozku, diabetická neuropatie a řada dalších. Pacient sice má možnost volby zdravotnického zařízení, problém je, že zdravotní pojišťovna hradí dopravu do nejbližšího zdravotnického zařízení, které je schopno poskytovat potřebnou péči. Blízkost střediska je jistě výhodou a mělo by být otázkou prestiže každého dialyzačního střediska uzpůsobit dialyzační léčbu tak, aby vyhovovala všem jeho „spádovým“ pacientů a aby ji pacient snášel co nejlépe. Mám obavy, že bez váhy to ve 21. století opravdu nejde. Nedostatečná vybavenost dialyzačního střediska může být způsobena podfinancováním střediska v rámci nemocnice, v níž dialyzační středisko soupeří o zdroje s ostatními odděleními. Podpora personálu dialyzačního střediska v jeho oprávněných požadavcích na adekvátní vybavení střediska například dopisem pacientů a rodinných příslušníku vedení příslušné nemocnice může být impulsem k otevření komunikace mezi klienty a personálem střediska. Doporučuji konkrétní problémy probrat s vedoucí lékařkou/lékařem dialyzačního střediska. Dialyzační léčba svými omezeními zasahuje do života nejen pacienta, ale i příbuzných. Proto rozšíření komunikace mezi dialyzačním střediskem a pacientem o blízké příbuzné je u dlouhodobě léčených velkým přínosem a věřím, že ji na dialyzačním středisku uvítají. Pokud přesto narazíte na nepochopení, zkuste se před stěhováním poptat na nejbližším dalším dialyzačním středisku.

Dobrý den, nějak mi z Vašeho dotazu zcela vypadl Váš manžel. Je zajímavé, že se bojíte o své děti, dokonce ještě nenarozené, ale to, zda nemocí trpí Váš manžel Vás nezajímá, nebo to aspoň neuvádíte. Doporučuji začít u něj: pokud má dle ultrazvuku ledviny zdravé bez cyst, pak i Vaše společné děti budou zdravé. Pokud i manžel zdědil cysty, pak Vaše děti budou mít stejnou nemoc s 50-ti procentní pravděpodobností.

Dobrý den.
Můžete vzít najednou.
Dávka 500-1000 jednotek/den, tedy 1-2 kapky/den je bezpečná a nevyžaduje nějaké zvláštní sledování.
Vaše dávka vit. D je téměř dvojnásobná: 1428 j z Vigantolu + 400 j z Calcichew.
Dle doporučení výrobce Vigantolu, při podávání dávky nad 1000j/den by měla být prováděna kontrola hladiny vápníku v krvi.

Pokud Vám byla zjištěna nízká hladina vitaminu D, je substituční dávka vyšší než preventivní podávání. Proto Vám lékař ordinuje dávku individuálně.

Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz.
Je pravdou, že pacienti po transplantaci ledviny užívají prakticky vždy Prednison. V transplantologii nepracuji a proto nevím, proč je prednison preferovaný. Snažím se najít něco v literatuře. Našel jsem článek, kde dokunce Medrol (metyprednisolon) měl lepší profil než prednison http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1034/j.1399-0012.2000.140408.x/ab…
Nicméně všude v literatuře je uváděn pro chronickou léčbu prednison.

Dobrý den, cystoskopické vyšetření provádí urolog, u dětí bych očekával, že to bude urolog, který se specializuje na dětské pacienty. Průběh a nutnost narkozy stejně tak další postup vám vysvětlí tento lékař. Držím palce

Dobrý den. Péči o nejmenší nefrologické pacienty se selháním ledvin v naší republice zajišťují 3 pracoviště, dětské kliniky v Motole v Praze, ve fakultní nemocnici v Brně a Ostravě. Zvládnutí léčby selhání ledvin u novorozence jistě není jednoduchá záležitost, ale dle dostupné literatury není zcela vyloučené. Psali jsme o tom v minulosti: http://www.ledviny.cz/clanky/lecba-selhani-ledvin-u-novorozencu Pokud se plod s poškozenými ledvinami jinak vyvíjí normálně, rozhodně by měla proběhnout konzultace s některým z výše jmenovaných center ještě nyní v době před porodem tak, aby v případě plánovaného zahájení dialyzační léčby u novorozence nedošlo ke zbytečnému zdržení po porodu.

Dobrý den. Nález červených krvinek v moči je relativně častý nález a může se za ním skrývat jak bezvýznamná drobná porucha, jejíž příčinu často nejsme schopni odhalit, ale stejně tak může být příčinou život ohrožující onkologické onemocnění. Mezi těmito krajními polohami je celá řada dalších příčin, od zvětšené prostaty, přes záněty močového měchýře, ledvin po přítomnost kamenů v močových cestách. Cílem vyšetření je vyloučit zásadní nález, urologické vyšetření včetně cystoskopie odhalí právě většinu závažných onemocnění. Pokud není přítomna v moči bílkovina, pacient netrpí celkovým onemocněním, například lupénkou, revmatoidním onemocněním a má normální odhadovanou funkci ledvin (v krvi normální hladinu kreatinu) pak další vyšetřování nefrologem již nemusí následovat. I při negativním kompletním urologickém vyšetření je však vhodné tyto pacienty nadále urologicky sledovat. Trvající mikroskopická hematurie totiž kromě banálních příčin může závažnějšímu onemocnění předcházet i několik let. Proto je vhodné vyšetření po čase zopakovat.