MUDr. Roman Kantor

Dobrý den. Bohužel medikace, která by zlepšila funkce ledvin neexistují, pokud nejsme schopni přímo ovlivnit probíhající onemocnění. Na druhou stranu díky kontrole krevního tlaku, přiměřeným příjmem soli a bílkovin se dá nemoc zpomalit. Je nutno počítat s tím, že po nefrektomii funkce ledvin poklesne. Podle výsledků bude upravována medikace tak, aby byly kompenzovány odchylky způsobené nedostatečnou funkcí ledvin. Např. podávání vitaminu D, jedlé sody, diuretik apodobně.

Dobrý den. Původní poradna se nikam neztratila, jen na ní nesměřují běžně odkazy. Na dotazy z předchozích let můžete nahlédnout pomocí tohoto odkazu:
http://blueboard.cz/kniha/crjp5eeurvsvmop5vos18u7tduoxn2?hid=crjp5eeurv…

Dobrý den, potíže s vývojem stenozy - zúžení a nasledné trombózy - uzavření krevní sraženinou má řada pacientů. Krevní sraženina ve většině případů vzniká v takové arteriovenózní fistuli, která je postižena např. tenkým průměrem žíly, nebo vývojem stenozy. Proto dnes standardně provádíme na dialyzačních střediscích sledování průtoků krve AV fistulí, případně jsou pacienti sledováni pomocí ultrazvukového vyšetření - tzv. Doplerovským vyšetřením. I přes takto prováděná vyšetření dochází k vývoji tromobózy, která narozdíl od stenózy přicházi nejčastěji náhle. V takovém případě jako první krok je volena záchrana AV fistule pomocí trombolýzy - rozpuštění sraženiny - a plastiky zúženého místa. Při neúspěchu tohoto postupu následuje chirurgické řešení - buď další rekonstrukční zákroky, našití umělohmotné žíly nebo zavedení operační dialyzační kanyly.
Souvislost mezi trombozou a zvracením může být buď v tom, že zvracení vede k dehydrataci, která spustí trombozu. Naopak dlouho trvající stenoza se sníženým průtokem může vést k nedostatečné dialyzační dávce a příznakům uremie. V každém případě konkrétní situaci je nutno vždy řešit u konkrétního pacienta. Zánik funkce AV fistule je vždy urgentním, život ohrožujícím stavem.

Četnost komplikací AV fistulí viz např. článek:
http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18161674

Dobrý den,
myslím, že dobře zaléčený pacient na dialýze s dostatečným krevním obrazem během transplantace běžně transfuzi nepotřebuje, pouze v případě vzniku krvácivých komplikací je převod krve indikován.

To, zda chirurg a transplantační tým je ochoten pacienta transplantovat bez možnosti podat krev v případě potřeby je nutno domluvit na konkrétním transplantačním centru, kam pacient spadá.
Zdravím

Komunikace mezi ošetřujícím personálem - lékaři a sestrami dialyzačního střediska na jedné straně a pacienty a jejich blízkými na druhé straně je zcela zásadní a nelze nahradit žádnou poradnou v časopise.
K problému 2 a 3 dialýz by šlo jistě vést dlouhou diskuzi. Odborná doporučení se o 2 dialýzách týdně příliš nezmiňují, více méně se počítá automaticky s režimem tří dialýz týdně jako základu léčby. A i to je ve srovnání s kvalitou života pacientů na denních dialýzách málo. Na druhou stranu máme pacienty, kteří dialýzu začínají a mají významnou funkci svých ledvin např. GF kolem 0,13-0,17, nemají větší váhové přírůstky, pak výjimečně volíme dvě dialýzy v týdnu.
U takových pacientů však měsíčně kontrolujeme zbytkovou funkci ledvin a při jejím poklesu nebo při náznaku uremických známek nebo zhoršení některých laboratorních ukazatelů - např. vysoký fosfor, draslík a podobně zařazujeme ihned dialýzu třetí.
Držím palce a nebojte se zeptat. Je vhodné přistupovat k lékařům bez obav, bez předsudků. Na druhou stranu je třeba trvat na tom, aby lékař v případě kdy mění léky, rozpis dialýzy, kdy ordinuje vyšetření s pacientem, případně jeho pověřeným zástupcem tyto skutečnosti probral, zdůvodnil.