dialýza

Dobrý den,

potíže, které popisujete při zvýšení průtoku krve nad 250 ml/min, nejsou běžné a určitě je vhodné je podrobně probrat s Vaším nefrologem a personálem dialyzačního střediska.

Příznaky jako pokles krevního tlaku, nával horka, pocení a pocit nedostatku vzduchu mohou mít různé příčiny. Nemusí souviset přímo s metodou HDF, ale například s rychlostí ultrafiltrace, nastavením dialýzy, stavem cévního přístupu, srdeční funkcí nebo individuální reakcí organismu na vyšší průtoky.

Obecně platí, že HDF lze provádět i při nižších průtocích krve, pokud je léčba dostatečně účinná a pacient ji dobře toleruje. Vyšší průtoky obvykle umožňují dosáhnout většího konvekčního objemu a některých výhod této metody, ale není vhodné za každou cenu usilovat o vysoké hodnoty, pokud vyvolávají závažné obtíže.

Přechod z hemodiafiltrace na klasickou hemodialýzu proto nebývá automaticky nutný. Nejprve je vhodné zjistit, zda lze:

- upravit parametry HDF,
- snížit rychlost ultrafiltrace,
- upravit celkovou délku dialýzy,
- zkontrolovat cévní přístup a jeho průtok,
- případně vyloučit jiné příčiny obtíží, zejména kardiovaskulární.

Pokud se ukáže, že potíže souvisejí skutečně s HDF a přetrvávají i po úpravě parametrů, může být v některých případech vhodné vrátit se ke klasické HD. Toto rozhodnutí by však mělo vycházet z celkového posouzení Vašeho stavu a účinnosti dialýzy. 

Doporučuji proto požádat svého nefrologa o rozbor průběhu dialýz právě v době, kdy se obtíže objevují. Důležité bude zjistit, zda dochází ke změnám krevního tlaku, objemu tekutin, saturace kyslíkem nebo jiných parametrů. Přeji Vám, aby se podařilo najít nastavení dialýzy, které bude účinné a zároveň dobře snášené.

Dobrý den,  
množství tekutiny, které lze během čtyřhodinové dialýzy bezpečně odstranit, není dáno žádným právním předpisem. Neexistuje ani žádná norma, která by určovala „maximální povolené množství“. Vždy se rozhoduje individuálně podle zdravotního stavu pacienta.

Obecně platí, že bezpečné tempo ultrafiltrace závisí hlavně na tom, jak dobře tělo toleruje pokles objemu – tedy na krevním tlaku, srdci, cévách a hydrataci. Někdo zvládne stáhnout jen to, co přibral (např. 2 kg), jiný bez problémů i více. Rozhoduje lékař a sestry podle průběhu dialýzy.

Důležité je, aby ultrafiltrace nebyla příliš rychlá – to může způsobit pokles tlaku, křeče nebo celkovou slabost. Proto se vždy volí takové množství, které je pro pacienta bezpečné.

Právní předpis, který by určoval konkrétní limity, neexistuje. Jde o odborné doporučení a klinickou praxi, nikoli o legislativu.
 

Dobrý den,

hodnota kreatininu kolem 600 µmol/l a fosfor 1,7 mmol/l už odpovídají velmi nízké funkci ledvin. Podváha ukazuje na snížený objem svaloviny a proto si myslím, že funkce ledvin nyní bude ve skutečnosti nižší, než ukazuje odhadovaná funkce eGF, která u vás činí 0,10 ml/s. To je opravdu velmi málo! 

To, že se cítíte dobře, je skvělé — ale u pomalého selhávání ledvin je to běžné až do velmi pokročilého stadia. Proč přípravu na dialýzu neodkládat:

- vysoký fosfor zatěžuje cévy a kosti,  
- hromadění odpadních látek může vést k náhlému zhoršení,  
- pozdní zahájení může znamenat akutní hospitalizaci,  
- cévní přístup potřebuje čas, aby „dozrál“.

Je dobře, že jste v péči nefrologů — podle uvedených hodnot je dialýza velmi blízko,  i když se zatím cítíte dobře. Optimální zahájení většině pacientů pomůže udržet energii a kvalitu života. Pacienti s chronickým selháním ledvin mají často tendenci příznaky z otravy podceňovat: nevšímají si ztráty energie, únavy, dušnosti, slabosti, poruch spánku, svědění. Často na tyto potíže upozorní rodinní příslušníci, kteří pacienta dobře znají a pozorují ubývající energii a nastupující otravu.

To, že při vámi uváděných hodnotách kreatininu ještě nemáte našitou AV fistuli považuji za chybu. Příprava a doba, za kterou AV fistuli lze použít trvá až půl roku podle kalendářů cévních center. Připravená a funkční AV fistule umožní Vám a Vašemu lékaři oddalovat dialýzu "co nejdále". V okamžiku kdy se objeví první příznaky uremie - tj. otravy z nahromaděných uremických toxinů lze v takovém případě zahájit dialýzu okamžitě a vyhnout se tak traumatizujícímu zavádění permantního hemodialyzačního katetru.

Prosím, urychlete našití AV fistule co nejdříve a v případě objevení se projevů uremie se obraťte na středisko a zahajte dialýzu cestou permanentního katetru. Přeji, ať přechod proběhne co nejklidněji.

Křeče mohou často doprovázet dialýzu. Potíže musíte probrat s ošetřujícím lékařem. Příčinou mohou být změny ve složení krve během dialýzy (vápník, draslík), poklesy tlaku, příliš nízko stanovená suchá váha. 

Dialýza je relativně rychle probíhající proces a někteří pacienti jsou po dialýze opravdu oslabení a musí po dialýze odpočívat. Snášenlivost dialýzy je často ovlivněna přítomností dalších nemocí. Pro vlastní dialyzační proceduru je důležitá správně nastavená suchá váha. Tři dialýzy jsou nutným standardem dialyzační léčby. Délka dialýzy by neměla být kratší, než 4 hodiny. Podle měsíčních výsledků a váhy pacienta je dialýza prodlužována i na delší dobu. Dvě dialýzy týdně jsou ordinovány výájimečně u pacientů s významnou zbytkovou funkcí ledvin nebo v závěru života u tzv. paliativní dialýzy. 

Ztráta schopnosti močit je očekávaným výsledkem onemocnění ledvin léčených dialýzou. Pak jsou prováděna tato opatření: 

• vysadí se furosemid, pokud ho pacient užíval
• pacient pokračuje v dialyzační léčbě 3x týdně, 4 a více hodin dle výsledků
• pacient nesolí a vyhýbá se slaným jídlům
• pacient omezuje příjem tekutin a hlídá si váhové přírůstky mezi dialýzami tak, aby nepřesahovaly 2,5 kg. 

Dialyzační léčba je léčbou ambulantní a trvá kolem 4-5 hodin. Proto není běžné během tohoto krátkého ošetření přijímat návštěvy. Ty mohou probíhat u pacienta doma mimo dialyzační proceduru. Pokud ve výjimečných případech nelze pacienta navštívit v jinou denní dobu, například proto, že je hospitalizovaný a dialýza probíhá během návštěvních hodin, lze se zkusit domluvit s personálem na výjimce. Stejně tak se lze výjimečně domluvit na návštěvě z jiných důvodů. Je však nutno mít na paměti, že dialýza probíhá na dialyzačním sále, který má omezené prostory kolem dialyzačního lůžka a není přizpůsoben k přijímání návštěv. Je nutné mít i ohledy na soukromí ostatních pacientů. Návštěvu nelze realizovat bez souhlasu personálu dialyzačního střediska.