komplikace

Zavádění stentu do ledviny, vyndávání kamene - to jsou procedury, které provádí urolog. Pokud jste již objednána na zákrok, jistě jste podepisovala tzv. informovaný souhlas, jehož součástí je vysvětlení, jak se zákrok provádí, informace o očekávaném přínosu zákroku a možných rizicích. Součástí takového pohovoru je i možnost se zeptat na to, čemu nerozumíte. O tom všem musíte mluvit především se svým ošetřujícím urologem. Internetová poradna může podat pouze obecnou informaci. V žádném případě nemůže nahradit komunikaci mezi pacientem a lékařem. Zrovna na tu inkontinenci je třeba se zeptat svého lékaře, který ví, jaký konkrétní zákrok jakou technikou, na kterém místě bude provádět. Nebojte se zeptat.

Ano. Vyšetření moči patří mezi základní vyšetření a přítomnost i malého množství červených krvinek, které není postihnutelné zrakem toto vyšetření zachytí. Problémem může být intermitentní, tedy přerušovaný výskyt přítomnosti zvýšeného množství červených krvinek u některých onemocnění. Jinými slovy, u některých stavů, které vedou k přítomnosti červených krvinek v moči nemusí být přítomnost červených krvinek při každém vyšetření.

Dobrý den. Zápach po močovině je dán chronickou otravou zplodinami metabolismu, které u pacienta se selháním ledvin jsou zadržovány v těle. Jejich vysoká koncentrace v potu, slinách vede k popisovanému zápachu. Prvním zásadním předpokladem k odstranění nebo zmírnění těchto nepříjemných doprovodných příznaků nemoci je dostatečná dialyzační dávka. Dávka 3 hodiny a 2x týdně je opravdu velmi nízká. Na našich pracovištích neordinujeme kratší dialýzu než 4 hodiny s tím, že velká část hmotnějších pacientů má dialýzu 4,5 nebo 5 a někdy i více hodin. Rovněž frekvence 2x týdně je ordinována výjimečně u pacientů, kteří s dialýzou teprve začínají a mají tedy významnou zbytkovou funkci ledvin. Tu však měsíčně kontrolujeme a při jejím poklesu přidáváme třetí dialýzu. Teprve po splnění podmínky dostatečné dialýzy možno pátrat dále: nutno vyloučit onemocnění chrupu, paradentózy, onemocnění jater, zkoušet upravovat jídelníček. Někteří pacient cucají mentolové bonbony nebo žvýkačky, které jim zpříjemňují dech. Je nutné se zeptat ošetřujícího lékaře, zda má pacient dostatečnou dialýzu, zda není nutno přidat třetí dialýzu, jakou má pacient zbytkovou funkci ledvin a jaké dosahuje při měsíčních kontrolách Kt/V (ukazatel účinnosti dialýzy - nemá být nižší než 1,2)

Správně uvádíte, že prvním předpokladem musí být dobrá kontrola fosforu. Hladina 2 není ideální, lepší je pod 1,76. Stejně důležitá je celková dialyzační dávka, zda je dosahována dostatečná dialyzační dávka, zda není vhodná jako metoda volby hemodiafiltrace, která je na svědění obecně účinnější, zda je v pořádku hladina parathormonu a podobně.

Před indikací biopsie je u proteinurie nutné kompletní interní vyšetření se zaměřením na vyloučení tzv. sekundární příčiny. Především jde o vyloučení onkologického onemocnění, tedy nutno vyšetřit zažívací trakt, prostatu, rtg plic, dále vyloučit tzv. systémové onemocnění - tedy provedení odběrů na různé typy autoprotilátek. Pokud jsou tato vyšetření negativní, pak malá proteinurie by možná nebyla indikací k biopsii, ale jsou-li současně přítomny celkové příznaky jako u vás - zvýšené teploty a současně i mikroskopická hematurie, pak pro rozhodování o dalším postupu biopsie je přínosem. Doporučená léčba - tedy i rozhodnutí o imunosupresi, její délka a dávkování je závislé na bioptickém výsledků. Stejně tak lze předvídat i její úspěšnost. Léčebné protokoly lze najít např. v mezinárodních doporučeních z roku 2012: http://kdigo.org/home/guidelines/ v dokumentu Glomerulonephritis. V rozvaze, zda léčbu zahajovat či nikoliv vždy stojí proti sobě očekávaný přínos léčby a vedlejší účinky léčby. Přání a životní styl nemocného v tom hrají nemalou roli. Nakonec přání a souhlas nemocného je nutnou podmínkou i při samotném provedení biopsie.

Dialýza 4x týdně určitě neuškodí, ale není to standardní léčba. Jedním z důvodů, proč je přidána čtvrtá dialýza bývají velké váhové přírůstky. Váhové přírůstky bývají větší u pacientů s žízní, u těch, co již nemočí. Přírůstek by měl v optimálním případě dosahovat 2,5% váhy pacienta - tedy kolem 2 kg. Někteří pacienti však nedokáží přes opakované poučení o dietních opatřeních tyto přírůstky mít pod kontrolou, a pak se setkáváme s přírůstky i 6 i více kg od minulé dialýzy. Takový přírůstek samozřejmě vede k převodnění a dušnosti. Dalším důvodem je stanovení suché váhy, tedy váhy, se kterou pacient opouští dialýzu. Jde o to, aby pacient po dialýze neměl žádnou přebytečnou vodu. Léčba erytropoetinem zlepšuje krevní obraz, to ale automaticky neznamená, že pacient opravdu má hladinu hemoglobinu nad 100. Jindy dušnost a slabost bývá spojena s vysokou hladinou draslíku. Dalším faktorem může být hyperkinetická arteriovenózní fistule - tedy stav, kdy tepenno žilní spojkou, která je používaná k napojení dialýzy, protéká příliš mnoho krve - tedy kolem 1500 a více ml/minutu. To byly důvody dialyzační. Samozřejmě dušnost má celou řadu jiných příčin. Jako první je nutno myslet na onemocnění srdce - chlopenní vady, kardiální dysfunkce - lze odhalit pomocí echografického vyšetření. Dále ischemická choroba srdeční, plicní embolie, onemocnění průdušek a řada dalších. Rozhodně údaj o nočních dušnostech je nutno nejdříve řešit s lékařem na středisku a po vyloučení příčin spojených s dialyzační léčbou je nutno hledat pomoc dále.

Pokud je přítomna mikroskopická hematurie od mládí, bez snížené funkce ledvin a s normálním urologickým nálezem, jedná se o benigní, tedy nezávažný nález. Nová přítomnost bílkoviny však může svědčit pro nějaký nový problém. Je otázkou, zda bílkovina byla opakovaně a kolik jí bylo v moči za 24 hodin. Dle dlouhodobého průběhu, opakovaných kontrol a dle přidružených onemocnění váš nefrolog rozhodne, zda nález bude zatím jen kontrolován, nebo zda bude indikováno další vyšetření, např. biopsie ledvin, nebo jiné vyšetření.