Poradna

dialýza

Obracím se na Vás s manželovým dotazem. Jsem pacientem dialyzačního střediska (1984-1991 dialýza, 1991-2007 s transplantovanou ledvinou, od 2007 dosud dialýza). Mám dotaz ohledně užívání vitamínu D. Užíval jsem dříve Rocaltrol, ale již více jak dva roky jej neužívám. Prodělal jsem totální paratyreoidektomii s reimplantací l tělíska na pravé předloktí v r. 1988. Měl jsem silně odvápněnou kostru. Mám osteoporózu skeletu komprese Th 10,9 susp. 8, 7, 6, kyfoskoliózu hrudní atd.
V červenci loňského roku mi otekl levý loket. Docházel jsem do infekční ambulance, kde mi byl změněn dialýzou předepsaný Amoksiklav na Doxyhexal. Při odběrech, které mi zde zjistili velice nízký stav Déčka. Paní doktorka volala osobně na dialýze, kde jí řekli, že se na mně podívají a "že to přepočítají". Když jsem se na to ptal pak na dialýze osobně, řekli mi, že pacienti na dialýze mají všichni bídné výsledky Déčka a že když beru Mimparu, déčko (Rocaltrol) brát nemohu. Bolí mně téměř trvale záda a kyčle, rád bych se proto zeptal, zda opravdu již déčko nemohu brát a nebo, co byste mi doporučili. Se stravou a vitamíny i třeba bílkovinami to u nás dialyzovaných pacientů s našimi omezeními není nic mnou. Děkuji Vám za ochotu odpovědět mi. Marta

MUDr. Petr Buček •3. 10. 2011

Dobrý den, vitamín D má nezastupitelnou úlohu v organismu. V poslední době se objevuje celá řada studií o významu, působení a relativní bezpečnosti užívání vitaminu D. Zdá se, že dávka do 50000 jednotek vitaminu D (ergocalciferol) za měsíc /odpovídá asi 15 kapkám Vigantolu na týden/ je bezpečná a u velké části pacientů s prokázaným nedostatkem vitaminu D upravuje jeho nedostatek. Co se týká aktivních forem vitaminu D (preparáty Rocaltrol, Zemplar aj.) jsou užívány především ke kontrole zvýšené hladiny parathormonu. Užívání Mimpary a malé dávky Rocaltrolu není kontraindikováno samo o sobě, naopak, byly prováděny studie, při nichž tato léčba byla srovnávána s léčbou jinou a s dobrými výsledky. Ale u konkrétního pacienta je vždy nutné posoudit všechny výsledky. Zdroj: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed?term=17228173 http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21148030

Připojuji se k níže uvedenému pisateli, protože jsem taky napsal dotaz a bez odpovědi. Proto zkusím se zeptat znovu. Zajímalo by mě, jak se určuje tzv. suchá váha při dialýze?
Několikrát jsem byl svědkem toho, že přírůstek před dialýzou byl 5-7 kg, po dialýze se pacient nikdy na suchou váhu nedostal a příště to bylo stejné nebo podobné. K čemu ta suchá váha potom je? Má přírůstek vliv na délku dialýzy?
Děkuji Petr

MUDr. Petr Buček •28. 09. 2011

Suchá hmotnost, je taková hmotnost, kdy je pacient optimálně hydratován, nejeví známky srdečního přetížení, nemá otoky. Optimální mezidialyzační přírůstky nemají přesahovat 2,5 kg. Pokud pacient přijde s nárůstem 5 kg, je to způsobeno nadměrným příjmem tekutin. Tuto situaci je nutno s pacientem probrat , najít příčiny a doporučit opatření, protože odstranit 5 litrů tekutiny během dialyzační procedury lze jen velmi obtížně a lze toho dosáhnout prodloužením doby dialýzy. Pokud pacient dlouhodobě suché hmotnosti nedosahuje ,je ohrožen srdečním selháváním. Suchá hmotnost variabilní veličina, pacient může v průběhu dlouhodobé dialyzační léčby přibrat i na svalovině a příliš nízká suchá hmotnost se pak projevuje nízkým krevním tlakem a křečemi.

Dobrý den, právě jsme se dozvěděli, že dcera bude muset chodit na dialýzu. Od října by měla nastoupit na VŠ. Je možné docházet na dialýzy třikrát týdně na tolik hodin a studovat u toho?
Děkuji předem za odpověď, jsme velmi vyděšeni.

MUDr. Petr Buček •23. 08. 2011

Dobrý den. Snahou všech zaměstnanců dialýzy je vyjít maximálně vstříc všem pacientům, kteří mají práci nebo studium, aby v těchto činnostech pokračovali. Věřím, že dceři bude dialyzační středisko vycházet maximálně vstříc v plánování dialýz tak, aby byly slučitelné s přednáškami a školní docházkou. O tom, že studium bude mít dcera náročnější, než zdraví studenti, není pochyb. Dialýza spotřebovává čas, po dialýze pacient může pociťovat slabost, únavu. Na druhou stranu klid na křesle během dialýzy určitě jde aktivně využít k studiu literatury, práci s notebookem apod. V každém případě držíme palce.

Dobrý den, velmi bych uvítala a věřím, že i mnoho dalších, mít na těchto velmi přínosných stránkách tabulky s informacemi nutričních hodnot, především bílkoviny, fosfor atp., kde by bylo možno zadat potravinu, množství a tabulka by vyhodnotila, kolik a čeho v oné potravině je.

MUDr. Petr Buček •30. 06. 2011

Díky za podnět, zkusíme zpracovat. Do té doby však doporučuji kouknout na poslední číslo Stěžně, časopisu Společnosti dialyzovaných a transplantovaných, kde takovou tabulku uvádí paní Mengerová.
Výpočet na množství je nutno provést v kalkulačce:
Linky: článek v posledním Stěžni:
Mléčné výrobky, sodík a fosfor http://www.stezen.cz/html/stezen/casopis/2011/02/index.php?ap=mlecnevyr…

Starší články: Úskalí při zvyšování příjmu živočišných bílkovin a energie v dialyzační dietě:
http://www.stezen.cz/html/stezen/casopis/2010/04/index.php?ap=bilkoviny
Dieta při průjmech po transplantaci: http://www.stezen.cz/html/stezen/casopis/2010/01/index.php?ap=ptejteSe
Řadu dalších zajímavých článků a zkušeností najdete v archivu časopisu: http://www.stezen.cz/html/stezen/index_old.php#

V návaznosti na dotaz ohledně antikoncepce, bych se chtěla zeptat, zda je možné hormonální antikoncepci účinně užívat i na dialýze. Děkuji.

MUDr. Stanislav Vojt •24. 06. 2011

Dobrý deň. Hormonálna antikoncepcia nie je apriori kontraindikovaná ani u pac. na dialýze, ani u pac.po transplantácii obličiek. Je však nutné zohladniť niekolko veci: - či ju pac.môže brať z dôvodu iných ochorení - či nie je kontraindikovaná pre určité stavy - treba zohladniť užívanie iných liekov, ktoré môžu reagovať s kontraceptivami a potom znižovať alebo zvyšovať vzájomný účinok - čo by bolo dôležité najmä pri imunosupresívach (cyklosporin apod). Z tohto dôvodu je preto vhodné aby o danej liečbe vedel aj Váš gynekolog, aj nefrolog a v prípade jej predpisu bolo zabezpečené sledovanie vedlajších efektov lieku a vzájomných interakcii liekov.

Dobrý den,
otec byl cca pře dvěma lety na kontrole ledvin (z důvodu polycystické nemoci tam jezdíval pravidelně tak jednou za 1/2 roku), zjistili mu kreatinin cca 300, ošetřující lékař mu sdělil, že jestli nepůjde na dialýzu tak do týdne zemře. Nyní je na peritoneální dialýze, kreatinin má kolem 1000 a lékaři to už neřeší. Je to správné?
Hlavní dotaz mám, jestli je možnost nějak zmírnit vedlejší účinky dialýzy. I přes užívání prášků na tlak má tlak kolem 180/95, ale není výjimkou tlak kolem 210/105. Trvající křeče v nohou, otékání a bolest nohou občas i otékání obličeje, během dialýzy velká žízeň, přes 9 hodinové trvání noční dialýzy vypije zhruba 2l, velká únava, bolest hlavy, časté pískání v uších, ospalost...
Otec je ročník 1958, před dialýzou byl velice čilí, aktivní, nebyl problém, že 16 hodin "běhal" kolem rodinného domu a na svůj věk to zvládal velice perfektně. Jediný "problém" jaký měl, tak by vyšší tlak (cca 150/90). Nyní o dva roky později a dialýzou v břiše je rád, že si v 7 večer lehne. Lékaři při sdělení problémů nemají vůli něco řešit, byla podána i stížnost na Lékařskou komoru, ta případ smetla ze stolu.
Prosím o radu jak problém aspoň částečně řešit, jsme si vědomí, že vedlejší účinky dialýzy budou, ale pořád doufáme, že ne tak rozsáhlé. Otec běžně močí, dialýzu má na cca 9 hodin, 10 litrů - 1,25% roztoku na 8 etap. 1l - 2,75% roztoku nechává v břiše celé dopoledne, který kolem 12 hod ručně vypouští. Budu rád za jakoukoli radu ať od Vás jako doktora, tak i od čtenářů, kteří mají nějaké zkušenosti.
Děkuji všem! JM

MUDr. Petr Buček •22. 06. 2011

Dobrý den. K prvnímu dotazu: Je pravda, že při peritoneální dialýze se hladina kreatininu příliš neřeší. Hladina kreatininu v krvi sama o sobě není ukazatelem funkce ledvin ani účinnosti dialýzy. Proto i dobře dialyzovaný pacient na peritoneální dialýze může hladinu kreatininu takto vysokou. K druhé části dotazu: přítomnost otoků a vysoký krevní tlak spolu s velkou únavou jsou známkami nedostatečné dialýzy nebo nedostatečné spolupráce. Otoky svědčí pro převodnění. Je nutno se podívat, zda pomocí zvýšení dávky furosemidu lze zvýšit objem moči, pokud ne, je nutno omezit příjem soli co nejvíce a tekutin na 1-1,5l a jako poslední krok zvýšit ultrafiltraci při peritoneální dialýze buď změnou roztoků a nebo změnou schématu výměn. Teprve po dosažení suché váhy lze očekávat pokles tlaku. Někdy je nutno navýšit léky na snížení krevního tlaku. Vzhledem k celkové únavnosti je nutné se ptát, zda je dobře kontrolován krevní obraz - doporučená hladina hemoglobinu je 110-120. Léčba erytropoetinem je indikována při poklesu hemoglobinu pod 90. Dále je nutno vědět, zda peritoneální dialýza je účinná - tedy zda Kt/V při automatizované minimálně 1,7 a týdenní klearance kreatininu nejméně 45 litrů. Tyto hodnoty jsou vypočítávány ze sběru moči a dialyzátu a vzorku krve. Parametry účinnosti dialýzy jsou hodnoceny nejméně jednou za 3 měsíce u stabilních pacientů, při poklesu diurézy nebo změnu stavu i častěji. Pokud je peritoneální dialýza neúčinná a navýšení její dávky spolu s dosažením suché váhy nevedou ke zlepšení, je nutno zvážit přechod na hemodialýzu.
PS: Pokud chcete znát názory i dalších návštěvníků webu a podpořit výměnu zkušeností, pak doporučuji otevřít diskusi - proto si dovoluji kopírovat dotaz i do diskuse - vlákno Domácí dialýza

Dobrý den,
tatínkovi jedna ledvina nefunguje a druhá špatně. Začal chodit na dialýzu do nemocnice 2x týdně po 4 hodinách. Po druhé dialýze ho propustili z nemocnice. Cestu domů by sám nezvládl, takže jsme pro něj jeli. Bydlí ve 3. patře bez výtahu. Bude schopen pohybu bez omezení nebo bude třeba tuto situaci řešit?
Děkuji za odpověď.

MUDr. Petr Buček •14. 06. 2011

Dobrý den. Bohužel hemodialyzační léčba v dialyzačním středisku s sebou přináší nutnost dojíždět na dialyzační středisko 3x týdně, výjimečně, v úvodu léčby 2x týdně. Pokud Váš tatínek není schopen pro svůj zdravotní stav vyjít 3 patra, je nutno hledat řešení problému. Je nutno vybavit pacienta invalidním vozíkem, pro sjíždění schodů existují tzv. schodolezy, které umožňují zvládnutí schodů na vozíku. Nebo je třeba zvážit i změnu bydlení - nejlépe v rámci rodiny, pokud někdo z dětí či příbuzných disponuje bezbariérovým bytem. Nejméně vhodné, ale někdy nezbytné je umístění do zařízení sociální péče - domov důchodců, penzion apod. V každém případě je nutné počítat s tím, že s přibývajícím věkem a nemocemi se může nesoběstačnost zhoršovat. Na závěr dobrá zpráva, někdy pacienti, kteří zahajují dialýzu s velmi pokročilým selháním ledvin trpí i tzv. uremickou neuropatií - postižením nervů dolních končetin - pro kterou pacienti nejsou schopni pořádně se postavit a chodit. Dialýza s dostatečnou dialyzační dávkou u takových pacientů vede po několika týdnech k výraznému zlepšení stavu. Pacienti, kteří měsíce byli uvěznění ve svém bytě, se stávají mobilní a soběstační. Podmínkou je však dostatečná dialýza a samozřejmě za ztrátou schopnosti chodit se nesmí skrývat jiné onemocnění. Držím palce.

Položit dotaz odborníkovi